18
1 To když povìdìl Ježíš, vyšel s uèedlníky svými pøes potok Cedron, kdež byla zahrada; do kteréžto všel on i uèedlníci jeho. 2 Vìdìl pak i Jidáš, zrádce jeho, to místo; nebo èasto chodíval tam Ježíš s uèedlníky svými. 3 Protož Jidáš pojav s sebou zástup, a od pøedních knìží a farizeù služebníky, pøišel tam s lucernami a s pochodnìmi a s zbrojí. 4 Ježíš pak vìda všecko, což pøijíti mìlo na nìj, vyšed proti nim, øekl jim: Koho hledáte? 5 Odpovìdìli jemu: Ježíše Nazaretského. Øekl jim Ježíš: Jáꜜ jsem. Stál pak s nimi i Jidáš, zrádce jeho. 6 A jakž øekl jim: Já jsem, postoupili nazpìt, a padli na zem. 7 I otázal se jich opìt: Koho hledáte? A oni øekli: Ježíše Nazaretského. 8 Odpovìdìl Ježíš: Povìdìl jsem vám, že já jsem. Ponìvadž tedy mne hledáte, nechtež tìchto, aꜜ odejdou. 9 Aby se naplnila øeè, kterouž byl povìdìl: Že které jsi mi dal, neztratil jsem z nich žádného. 10 Tedy Šimon Petr, maje meè, vytrhl jej a udeøil služebníka nejvyššího knìze a uꜜal mu ucho jeho pravé. A bylo jméno služebníka toho Malchus. 11 I øekl Ježíš Petrovi: Schovej meè svùj do pošvy. Což nemám píti kalicha, kterýž mi dal Otec? 12 Tedy zástup a hejtman a služebníci Židovští jali Ježíše, a svázali jej. 13 A vedli ho k Annášovi nejprve; nebo byl test Kaifášùv, kterýž byl nejvyšším knìzem toho léta. 14 Kaifáš pak byl ten, kterýž byl radu dal Židùm, že by užiteèné bylo, aby èlovìk jeden umøel za lid. 15 Šel pak za Ježíšem Šimon Petr a jiný uèedlník. A ten uèedlník byl znám nejvyššímu knìzi, i všel s Ježíšem do sínì nejvyššího knìze. 16 Ale Petr stál u dveøí vnì. I vyšel ten druhý uèedlník, kterýž byl znám nejvyššímu knìzi, a promluvil s vrátnou, i uvedl tam Petra. 17 Tedy øekla Petrovi dìveèka vrátná: Nejsi-liž i ty z uèedlníkù èlovìka toho? Øekl on: Nejsem. 18 Stáli pak tu služebníci a pacholci, kteøíž oheò udìlali, nebo zima bylo, i zhøívali se. A byl s nimi také i Petr, stoje tu a zhøívaje se. 19 Tedy nejvyšší knìz tázal se Ježíše o uèedlnících jeho a o uèení jeho. 20 Odpovìdìl jemu Ježíš: Já zjevnì mluvil jsem svìtu, já vždycky uèíval jsem v škole a v chrámì, kdežto se odevšad Židé scházejí, a tajnì jsem nic nemluvil, 21 Co se mne ptáš? Ptej se tìch, kteøíž mne slýchali, co jsem jim mluvil. Aj, tiꜜ vìdí, co jsem já mluvil. 22 A když on to povìdìl, jeden z služebníkù, stoje tu, dal polièek Ježíšovi, øka: Tak-liž odpovídáš nejvyššímu knìzi? 23 Odpovìdìl mu Ježíš: Mluvil-li jsem zle, svìdectví vydej o zlém; pakli dobøe, proè mne tepeš? 24 I poslal jej Annáš svázaného k Kaifášovi nejvyššímu knìzi. 25 Stál pak Šimon Petr, a zhøíval se. Tedy øekli jemu: Nejsi-liž i ty z uèedlníkù jeho? Zapøel on a øekl: Nejsem. 26 Dí jemu jeden z služebníkù nejvyššího knìze, pøíbuzný toho, kterémuž Petr uꜜal ucho: Zdaž jsem já tebe nevidìl s ním v zahradì? 27 Tedy Petr opìt zapøel. A hned kohout zazpíval. 28 I vedli Ježíše od Kaifáše do radného domu, a bylo ráno. Oni pak nevešli do radného domu, aby se neposkvrnili, ale aby jedli beránka. 29 Tedy vyšel k nim Pilát ven a øekl: Jakou žalobu vedete proti èlovìku tomuto? 30 Odpovìdìli a øekli jemu: Byꜜ tento nebyl zloèinec, nedali bychom ho tobì. 31 I øekl jim Pilát: Vezmìte vy jej, a podle Zákona vašeho suïte ho. I øekli mu Židé: Námꜜ nesluší zabíti žádného. 32 Aby se øeè Ježíšova naplnila, kterouž øekl, znamenaje, kterou by smrtí mìl umøíti. 33 Tedy Pilát všel opìt do radného domu, i povolal Ježíše a øekl jemu: Ty-li jsi Král Židovský? 34 Odpovìdìl Ježíš: Sám-li od sebe to pravíš, èili jiní tobì povìdìli o mnì? 35 Odpovìdìl Pilát: Zdaliž jsem já Žid? Národ tvùj a pøední knìží dali mi tebe. Co jsi uèinil? 36 Odpovìdìl Ježíš: Království mé není z tohoto svìta. Byꜜ z tohoto svìta bylo království mé, služebníci moji bránili by mne, abych nebyl vydán Židùm. Ale nyní mé království není odsud. 37 I øekl jemu Pilát: Tedy král jsi ty? Dí Ježíš: Ty pravíš, že já král jsem. Jáꜜ jsem se k tomu narodil, a proto jsem na svìt pøišel, abych svìdectví vydal pravdì. Každý, kdož jest z pravdy, slyší hlas mùj. 38 Dí jemu Pilát: Co jest pravda? A když to øekl, opìt vyšel k Židùm, a dí jim: Já na nìm žádné viny nenalézám. 39 Ale jest obyèej váš, abych vám propustil jednoho vìznì na velikunoc. Chcete-liž tedy, aꜜ vám propustím Krále Židovského? 40 I zkøikli opìt všickni, økouce: Ne toho, ale Barabbáše. Byl pak Barabbáš lotr.