1 Tøetího dne stala se svadba v Káni Galilejské, a byla matka Ježíšova tam. 2 A pozván jest také Ježíš i uèedlníci jeho na svadbu. 3 Když se pak nedostalo vína, øekla matka Ježíšova k nìmu: Vína nemají. 4 Dí jí Ježíš: Co mnì a tobì ženo? Ještì nepøišla hodina má. 5 Dí matka jeho k služebníkùm: Což by koli vám øekl, uèiòte. 6 I bylo tu kamenných stoudví šest postaveno, podle obyèeje oèišꜜování Židovského, beroucí v sebe jedna každá dvì nebo tøi míry. 7 Øekl jim Ježíš: Naplòte ty stoudve vodou. I naplnili je až do vrchu. 8 I dí jim: Nalévejtež již, a neste vrchnímu správci svadby. I nesli. 9 A jakž okusil vrchní správce svadby vody vínem uèinìné, (nevìdìl pak, odkud by bylo, ale služebníci vìdìli, kteøíž vážili vodu,) povolal ženicha ten vrchní správce, 10 A øekl mu: Každý èlovìk nejprve dobré víno dává, a když by se hojnì napili, tehdy to, kteréž horší jest. Ale ty zachoval jsi víno dobré až dosavad. 11 To uèinil Ježíš poèátek divù v Káni Galilejské, a zjevil slávu svou. I uvìøili v nìho uèedlníci jeho. 12 Potom sstoupil do Kafarnaum, on i matka jeho, i bratøí jeho, i uèedlníci jeho, a pobyli tam nemnoho dní; 13 Nebo blízko byla velikanoc Židovská. I vstoupil Ježíš do Jeruzaléma. 14 A nalezl v chrámì, ano prodávají voly a ovce i holubice, a penìzomìnce sedící. 15 A udìlav biè z provázkù, všecky vyhnal z chrámu, i ovce i voly, a penìzomìncùm rozsypal peníze, a stoly zpøevracel. 16 A tìm, kteøíž holuby prodávali, øekl: Odnestež tyto vìci odsud, a neèiòte domu Otce mého domem kupeckým. 17 I rozpomenuli se uèedlníci jeho, že psáno jest: Horlivost domu tvého snìdla mne. 18 Tedy odpovìdìli Židé a øekli jemu: Jaké znamení toho nám ukážeš, že tyto vìci èiníš? 19 Odpovìdìl Ježíš a øekl jim: Zrušte chrám tento, a ve tøech dnech zase vzdìlám jej. 20 I øekli Židé: Ètyøidceti a šest let dìlán jest chrám tento, a ty ve tøech dnech vzdìláš jej? 21 Ale on pravil o chrámu tìla svého. 22 A protož když z mrtvých vstal, rozpomenuli se uèedlníci jeho, že jim to byl povìdìl. I uvìøili Písmu a slovu, kteréž povìdìl Ježíš. 23 A když byl v Jeruzalémì na velikunoc v den sváteèní, mnozí uvìøili ve jméno jeho, vidouce divy jeho, kteréž èinil. 24 Ale Ježíš nesvìøil sebe samého jim, protože on znal všecky. 25 Aniž potøeboval, aby jemu kdo svìdectví vydával o èlovìku; neb on vìdìl, co by bylo v èlovìku.