1 Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi proti všechnìm Judským bydlícím v zemi Egyptské, kteøíž bydlili v Magdol a v Tachpanches, a v Nof, a v zemi Patros, økoucí: 2 Takto praví Hospodin zástupù, Bùh Izraelský: Vy jste vidìli všecko to zlé, kteréž jsem uvedl na Jeruzalém a na všecka mìsta Judská, že aj, pustá jsou podnes, tak že v nich není žádného obyvatele, 3 Pro nešlechetnost jejich, kterouž páchali, aby jen popouzeli mne, chodíce kaditi a sloužiti bohùm cizím, jichž neznali sami, vy, ani otcové vaši, 4 Ješto posílal jsem k vám všecky služebníky své proroky, ráno pøivstávaje, a to ustaviènì, øíkaje: Neèiòte medle této vìci ohavné, kteréž nenávidím. 5 Ale neuposlechli, aniž naklonili ucha svého, aby se navrátili od nešlechetnosti své, a aby nekadili bohùm cizím. 6 Protož vylita jest prchlivost má i hnìv mùj, a rozpálil se v mìstech Judských i po ulicích Jeruzalémských, tak že obrácena jsou v poušꜜ a v pustinu, jakž vidìti v dnešní den. 7 Nyní pak takto praví Hospodin Bùh zástupù, Bùh Izraelský: Proè vy èiníte zlé pøeveliké proti dušem svým, abyste vyplénili z sebe muže i ženu, dítì i prsí požívajícího z prostøedku Judy, abyste nepozùstavili sobì ostatkù, 8 Popouzejíce mne dílem ruku svých, kadíce bohùm cizím v zemi Egyptské, do níž jste vešli, abyste tam byli pohostinu, abyste vyplénili sebe, a byli k zloøeèení a za útržku u všech národù zemì? 9 Zdali jste zapomenuli na nešlechetnosti otcù svých, a na nešlechetnosti králù Judských, a na nešlechetnosti manželek jejich, a na nešlechetnosti své, i na nešlechetnosti manželek svých, kteréž páchali v zemi Judské a po ulicích Jeruzalémských? 10 Nekoøili se až do tohoto dne, aniž se báli, aniž chodili v zákonì mém a v ustanoveních mých, kteráž pøedkládám vám jako i otcùm vašim. 11 Protož takto praví Hospodin zástupù, Bùh Izraelský: Aj, já obracím tváø svou proti vám k zlému, totiž abych vyplénil všecky Judské. 12 Zhubím zajisté ostatek Judských, kteøíž svévolnì vešli do zemì Egyptské, aby tam byli pohostinu, tak že zhynou docela všickni v zemi Egyptské. Padnou od meèe, hladem docela zhynou, od nejmenšího až do nejvìtšího, meèem a hladem pomrou; nadto budou k proklínání a k užasnutí, a k zloøeèení a za útržku. 13 Nebo navštívím ty, kteøíž bydlí v zemi Egyptské, jako jsem navštívil Jeruzalém meèem, hladem a morem, 14 Tak že nebude, kdo by ušel, neb pozùstal z ostatkù Judských, kteøíž pøišli do zemì Egyptské, aby tam byli pohostinu, aby se zase navrátiti mohli do zemì Judské. Èímž se však troštují, že se zase navrátí, aby pøebývali tam, ale nenavrátíꜜ se, než ti, kteøíž sami ujdou. 15 Tedy odpovìdìli Jeremiášovi všickni ti muži, vìdìvše, že kadívaly manželky jejich bohùm cizím, ty všecky ženy, jichž stál veliký zástup, i všecken lid pøebývající v zemi Egyptské v Patros, økouce: 16 V té vìci, o kteréž jsi nám mluvil ve jménu Hospodinovu, neuposlechneme tebe. 17 Ale dosti èiniti chceme každému slovu, kteréž by pošlo z úst našich, kadíce tvoru nebeskému, a obìtujíce jemu obìti mokré, jakž jsme èinívali my i otcové naši, králové naši i knížata naše po mìstech Judských a po ulicích Jeruzalémských; nebo nasyceni jsme bývali chlebem, a bývali jsme veseli, zlého pak neokoušeli jsme. 18 Ale jakž jsme pøestali kaditi tvoru nebeskému, a obìtovati jemu obìti mokré, nedostatek trpíme ve všem, a meèem i hladem hyneme. 19 Že pak kadíme tvoru nebeskému, a obìtujeme jemu obìti mokré, zdaliž bez znamenitých mužù našich peèeme jemu koláèe, službu jemu konajíce, a obìtujíce jemu obìti mokré? 20 Tedy øekl Jeremiáš všemu lidu, mužùm i ženám a všemu lidu, kteøíž jemu to odpovìdìli, øka: 21 Zdaliž na kadidlo, jímž jste kadívali po mìstech Judských a po ulicích Jeruzalémských vy i otcové vaši, králové vaši i knížata vaše i lid zemì, nerozpomenul se Hospodin, a zdaž jím to nepohnulo, 22 Tak že nemohl Hospodin více snášeti nešlechetnosti pøedsevzetí vašich a ohavností, kteréž jste èinili? Proèež obrácena jest zemì vaše v poušꜜ a v pustinu a v zloøeèenství, tak že není v ní žádného obyvatele, jakž dnešní den jest. 23 Proto že jste kadívali, a že jste høešili proti Hospodinu, a neposlouchali jste hlasu Hospodinova, a tak v zákonì jeho a v ustanoveních jeho ani v svìdectvích jeho nechodili jste, protož potkalo vás zlé toto, jakž vidìti dnešní den. 24 Nadto øekl Jeremiáš všemu tomu lidu i všechnìm tìm ženám: Slyšte slovo Hospodinovo všickni Judští, kteøíž jste v zemi Egyptské: 25 Takto praví Hospodin zástupù, Bùh Izraelský, øka: Vy i ženy vaše ústy svými jste mluvili, a rukami doplnili, øíkajíce: Koneènìꜜ budeme plniti sliby své, kteréž jsme slíbili, kadíce tvoru nebeskému, a obìtujíce jemu obìti mokré, a tak vší snažností vyplòujete sliby vaše, a všelijak slibùm vašim dosti èiníte. 26 Protož slyšte slovo Hospodinovo všickni Judští, kteøíž bydlíte v zemi Egyptské: Aj, já pøisahám skrze jméno své veliké, praví Hospodin, že nebude více vzýváno jméno mé ústy žádného muže Judského po vší zemi Egyptské, kterýž by øekl: Živꜜ jest Panovník Hospodin. 27 Aj, já bdíti budu nad nimi k zlému a ne k dobrému, i budou plénìni všickni muži Judští, kteøíž jsou v zemi Egyptské, meèem a hladem, dokudž by docela nezhynuli. 28 Kteøíž pak ujdou meèe, navrátí se z zemì Egyptské do zemì Judské, lidu malý poèet. I zvìdíꜜ všickni ostatkové Judští, kteøíž pøišli do zemì Egyptské, aby tam byli pohostinu, èí slovo ostojí, mé-li èili jejich. 29 A toto mìjte za znamení, dí Hospodin, že já trestati budu vás v místì tomto, abyste vìdìli, že jistotnì ostojí slova má proti vám k zlému. 30 Takto praví Hospodin: Aj, já vydám Faraona Chofra krále Egyptského v ruku nepøátel jeho a v ruku hledajících bezživotí jeho, jako jsem vydal Sedechiáše krále Judského v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, nepøítele jeho, a hledajícího bezživotí jeho.