1 Potom pøistoupili všecka knížata vojsk, i Jochanan syn Kareachùv i Jazaniáš syn Hosaiášùv, i všecken lid, od nejmenšího až do nejvìtšího, 2 A øekli Jeremiášovi proroku: Uslyš medle nás v ponížené prosbì naší, a modl se za nás Hospodinu Bohu svému, za všecken ostatek tento, nebo nás malièko zùstalo z mnohých, jakž oèi tvé nás vidí, 3 Aꜜ nám oznámí Hospodin Bùh tvùj cestu, po níž bychom jíti, a co èiniti mìli. 4 Jimž øekl Jeremiáš prorok: Uslyšel jsem. Aj, já modliti se budu Hospodinu Bohu vašemu podlé slov vašich, a cožkoli vám odpoví Hospodin, oznámím vám; nezatajím pøed vámi slova. 5 Oni zase øekli Jeremiášovi: Nechꜜ jest Hospodin mezi námi svìdkem pravým a vìrným, jestliže podlé každého slova, pro nìž poslal tì Hospodin Bùh tvùj k nám, tak se chovati nebudeme. 6 Buï dobré aneb zlé, hlasu Hospodina Boha našeho, pro nejž tì vysíláme k nìmu, uposlechneme, aby nám dobøe bylo, když uposlechneme hlasu Hospodina Boha našeho. 7 Stalo se pak po pøebìhnutí desíti dnù, když se stalo slovo Hospodinovo k Jeremiášovi, 8 Že povolal Jochanana syna Kareachova, a všech knížat vojsk, kteøíž s ním byli, i všeho lidu, od nejmenšího až do nejvìtšího, 9 A øekl jim: Takto praví Hospodin Bùh Izraelský, k nìmuž jste mne poslali, abych rozprostíral poníženou prosbu vaši pøed oblíèejem jeho: 10 Jestliže navrátíce se, zùstanete v zemi této, zajisté že vzdìlám vás, a nezkazím, anobrž vštípím vás, a nevypléním; neboꜜ lituji toho zlého, kteréž jsem uèinil vám. 11 Nebojtež se krále Babylonského, jehož se bojíte, nebojte se ho, dí Hospodin; neboꜜ s vámi jsem, abych vás vysvobozoval, a vytrhoval vás z ruky jeho. 12 Nadto zpùsobím vám milost, aby se slitoval nad vámi, a dal se vám navrátiti do zemì vaší. 13 Ale øeknete-li: Nezùstaneme v zemi této, neposlouchajíce hlasu Hospodina Boha svého, 14 A øíkajíce: Nikoli, ale do zemì Egyptské vejdeme, kdež neuzøíme boje, ani zvuku trouby neuslyšíme, a chleba laènìti nebudeme, proèež tam se osadíme: 15 Protož nyní slyštež slovo Hospodinovo, ostatkové Judští: Takto praví Hospodin zástupù, Bùh Izraelský: Jestliže vy zarputile na tom zùstanete, abyste vešli do Egypta, a vejdete-li, abyste tam pobyli, 16 Jistì stane se to, že meè, kteréhož se bojíte, tam v zemi Egyptské vás postihne, a hlad, jehož se obáváte, pøijde na vás v Egyptì, a tam pomøete. 17 Tak se stane všechnìm tìm mužùm, kteøíž uložili pøedce jíti do Egypta, aby tam byli pohostinu, že zhynou meèem, hladem a morem, a nezùstane z nich žádného, aniž kdo znikne toho zlého, kteréž já uvedu na nì. 18 Nebo takto praví Hospodin zástupù, Bùh Izraelský: Jakož vylit jest hnìv mùj a prchlivost má na obyvatele Jeruzalémské, tak vylita bude prchlivost má na vás, když vejdete do Egypta, a budete k proklínání, a k užasnutí, a k zloøeèení, a za útržku; nadto neuzøíte více místa tohoto. 19 K vámꜜ mluví Hospodin, ó ostatkové Judští: Nevcházejte do Egypta. Jistotnì vìzte, (neboꜜ se vám dnes osvìdèuji), 20 Ponìvadž jste se neupøímì ke mnì mìli v myšleních svých, poslavše mne k Hospodinu Bohu vašemu, økouce: Modl se za nás Hospodinu Bohu našemu, a všecko, jakžꜜ koli dí Hospodin Bùh náš, tak nám oznam, a uèiníme, 21 Když pak oznamuji vám dnes, však neposloucháte hlasu Hospodina Boha vašeho hned v nièemž, proèež mne k vám poslal: 22 Protož pravím, vìzte jistotnì, že meèem, hladem a morem pomøete v tom místì, kamž se vám zachtìlo jíti, abyste tam byli pohostinu.