1 I vyšli všickni synové Izraelští, a shromáždilo se všecko množství jednomyslnì od Dan až do Bersabé, i zemì Galád, k Hospodinu do Masfa. 2 Kdežto postavili se pøední všeho lidu, všecka pokolení Izraelská v shromáždìní lidu Božího, ètyøikrát sto tisíc lidu pìšího váleèného. 3 (Uslyšeli pak synové Beniamin, že by sešli se synové Izraelští v Masfa.) I øekli synové Izraelští: Povìzte, kterak se stala nešlechetnost ta? 4 I odpovìdìv muž Levíta, manžel ženy zamordované, øekl: Do Gabaa kteréž jest Beniaminovo, pøišel jsem s ženinou svou, abych tam pøenocoval. 5 Tedy povstavše proti mnì muži Gabaa, obklíèili mne v domì v noci, myslíce mne zamordovati, ženinu pak mou trápili, tak že umøela. 6 Proèež vzav ženinu svou, rozsekal jsem ji na kusy, a rozeslal jsem ji do všech krajin dìdictví Izraelského; nebo nešlechetnosti a mrzkosti se dopustili v Izraeli. 7 Aj, všickni vy synové Izraelští jste; považte toho mezi sebou, a raïte se o to. 8 A povstav všecken lid jednomyslnì, øekli: Nenavrátí se žádný z nás do pøíbytku svého, aniž odejde kdo do domu svého. 9 Ale nyní toto uèiníme Gabaa, losujíce proti nìmu. 10 Vezmeme deset mužù ze sta po všech pokoleních Izraelských, a sto z tisíce, a tisíc z desíti tisícù, aby dodávali potravy lidu, kterýž by pøitáhna do Gabaa Beniaminova, pomstil všech nešlechetností jeho, kterýchž se dopustilo v Izraeli. 11 I sebrali se všickni muži Izraelští na to mìsto, snesše se za jednoho èlovìka. 12 Poslala pak pokolení Izraelská muže do všech èeledí synù Beniamin, økouce: Jaký to zlý skutek stal se mezi vámi? 13 Nyní tedy vydejte ty muže bezbožné, kteøíž jsou v Gabaa, aꜜ je zbijeme a odejmeme zlé z Izraele. Ale nechtìli Beniaminští slyšeti hlasu bratøí svých, synù Izraelských. 14 Nýbrž shromáždili se synové Beniamin z mìst svých do Gabaa, aby vytáhli k boji proti synùm Izraelským. 15 Toho dne naèteno jest synù Beniamin z mìst jejich dvadceti šest tisíc mužù bojovných, kromì obyvatelù Gabaa, jichž naèteno bylo šest set mužù vybraných. 16 Mezi kterýmžto vším lidem bylo sedm set mužù vybraných, neužívajících pravé ruky své, z nichž každý z praku kamením házeli k vlasu, a nechybovali se. 17 Mužù pak Izraelských naèteno jest kromì Beniaminských ètyøikrát sto tisíc mužù bojovných; všickni tito byli muži udatní. 18 Vstavše pak, brali se do domu Boha silného, a tázali se Boha, a øekli synové Izraelští: Kdo z nás pùjde napøed k boji proti synùm Beniamin? I øekl Hospodin: Juda pùjde napøed. 19 A tak ráno vstavše synové Izraelští, položili se proti Gabaa. 20 I táhli muži Izraelští k boji proti synùm Beniamin, a sšikovali se muži Izraelští k bitvì proti Gabaa. 21 Vyšedše pak synové Beniamin z Gabaa, porazili z Izraele toho dne dvamecítma tisíc mužù na zem. 22 A posilnivše se muži lidu Izraelského, spoøádali se zase k boji na místì, na kterémž se prvního dne zøídili. 23 Prvé pak šli synové Izraelští, a plakali pøed Hospodinem až do veèera. I tázali se Hospodina tìmi slovy: Pùjdeme-li ještì k boji proti synùm Beniamina bratra našeho? Odpovìdìl Hospodin: Jdìte proti nim. 24 Tedy potýkali se synové Izraelští s syny Beniamin druhého dne. 25 A vyšedše synové Beniamin z Gabaa na nì druhého dne, porazili z synù Izraelských opìt osmnácte tisíc mužù na zem, vše mužù bojovných. 26 Protož vstoupili všickni synové Izraelští a všecken lid, a pøišli do domu Boha silného. I plakali, usadivše se tam pøed Hospodinem, a postili se toho dne až do veèera; obìtovali též obìti zápalné a pokojné pøed Hospodinem. 27 I tázali se synové Izraelští Hospodina, (nebo tu byla truhla smlouvy Boží v tìch dnech, 28 A Fínes syn Eleazara, syna Aronova, stál pøed ní v ten èas), økouce: Pùjdeme-li ještì k boji proti synùm Beniamina bratra našeho, èili tak necháme? Odpovìdìl Hospodin: Jdìte, nebo zítra dám je v ruku vaši. 29 Tedy Izraelští zdìlali zálohy proti Gabaa všudy vùkol. 30 I šli synové Izraelští proti synùm Beniamin dne tøetího, a sšikovali se proti Gabaa, jako prvé jednou i podruhé. 31 Vyšedše pak synové Beniamin proti lidu, odtrhli se od mìsta, a poèali bíti a mordovati lidu, jako prvé jednou i druhé po stezkách, (z nichž jedna šla k Bethel a druhá do Gabaa), i po poli, a okolo tøidcíti mužù z Izraele. 32 A øekli synové Beniamin: Padají pøed námi jako i prvé. Synové pak Izraelští øekli byli: Utíkejme, abychom je odtrhli od mìsta až k stezkám. 33 A v tom všickni synové Izraelští vstavše z místa svého, sšikovali se v Baltamar; zálohy také Izraelovy vyskoèily z místa svého z trávníkù Gabaa. 34 Tedy vyšlo proti Gabaa deset tisíc mužù vybraných ze všeho Izraele, a bitva se rozmáhala; oni pak nevìdìli o tom, že je potkati mìlo zlé. 35 I porazil Hospodin Beniamina pøed Izraelem, a zbili synové Izraelští z Beniaminských dne toho pìtmecítma tisíc a sto mužù, vše bojovných. 36 A vidouce synové Beniamin, že by poraženi byli, (nebo muži Izraelští ustupovali z místa Beniaminským, ubezpeèivše se na zálohy, kteréž zdìlali proti Gabaa. 37 Zálohy pak pospíšily a oboøily se na Gabaa, a rozvláènì troubivše zálohy, zbily všecko mìsto ostrostí meèe. 38 Mìli pak muži Izraelští s zálohami jistý èas uložený, aby když by oni zapálili mìsto, 39 Obrátili se synové Izraelští k boji. Beniaminští pak poèali bíti a mordovati, a zbili z synù Izraelských okolo tøidcíti mužù; nebo øekli: Jistì že padají pøed námi jako v první bitvì. 40 Oheò pak poèal vzhùru jíti z mìsta, a sloup dymový. A ohlédše se Beniaminští zpìt, uzøeli, an vstupuje oheò mìsta k nebi.) 41 A že muži Izraelští obrátili se, i zdìšeni jsou muži Beniamin, nebo vidìli, že zahynutí jim nastává. 42 I utíkali pøed muži Izraelskými cestou ku poušti, a bojovníci postihali je, a kteøí z mìst vyšli, mordovali je mezi sebou. 43 A tak obklíèili Beniaminské, a honili i porazili je, od Manuha až naproti Gabaa k východu slunce. 44 Tedy padlo Beniaminských osmnácte tisíc mužù; všickni ti byli muži silní. 45 Tìch pak, kteøíž obrátivše se, utíkali na poušꜜ k skále Remmon, zpabìrovali po cestách pìt tisíc mužù; potom honili je až k Gidom, a zbili z nich dva tisíce mužù. 46 A tak bylo všech, kteøíž padli v ten den z Beniaminských, pìtmecítma tisíc mužù bojovných, vše mužù silných. 47 I obrátilo se na poušꜜ a uteklo k skále Remmon šest set mužù, kteøíž zùstali v skále Remmon za ètyøi mìsíce. 48 Potom muži Izraelští navrátili se k synùm Beniamin, a zbili je ostrostí meèe, tak lidi v mìstech jako hovada, i všecko, což nalezeno bylo; také i všecka mìsta, kteráž ještì pozùstávala, ohnìm vypálili.