1 Stalo se pak po nìkolika dnech, v èas žnì pšenièné, že chtìje navštíviti Samson ženu svou, a pøinésti s sebou kozlíka, øekl: Vejdu k ženì své do pokoje. A nedopustil mu otec její vjíti. 2 I øekl otec její: Domníval jsem se zajisté, že ji máš v nenávisti, protož dal jsem ji tovaryši tvému. Zdaliž není sestra její mladší pìknìjší než ona? Nechaꜜ jest tedy tvá místo oné. 3 I øekl jim Samson: Nebuduꜜ já potom vinen Filistinským, když jim zle uèiním. 4 Odšed tedy Samson, nalapal tøi sta lišek, a vzav pochodnì, obrátil jeden ocas k druhému, a dal vše jednu pochodni mezi dva ocasy do prostøedka. 5 Potom zapálil ty pochodnì, a pustil do obilí Filistinských, a popálil, jakž sžaté tak nesžaté, i vinice i olivoví. 6 I øekli Filistinští: Kdo je to uèinil? Jimž odpovìdíno: Samson zeꜜ Tamnejského, proto že vzal ženu jeho a dal ji tovaryši jeho. Tedy pøišedše Filistinští, spálili ji ohnìm i otce jejího. 7 Tedy øekl jim Samson: Aè jste uèinili tak, však až se lépe vymstím nad vámi, teprv pøestanu. 8 I zbil je na hnátích i na bedrách porážkou velikou, a odšed, usadil se na vrchu skály Etam. 9 Proèež vytáhli Filistinští, a rozbivše stany proti Judovi, rozložili se až do Lechi. 10 Muži pak Juda øekli: Proè jste vytáhli proti nám? I odpovìdìli: Vytáhli jsme, abychom svázali Samsona, a uèinili jemu tak, jako on nám uèinil. 11 Tedy vyšlo tøi tisíce mužù Juda k vrchu skály Etam, a øekli Samsonovi: Nevíš-liž, že panují nad námi Filistinští? Proèež jsi tedy nám to uèinil? I odpovìdìl jim: Jakž mi uèinili, tak jsem jim uèinil. 12 Øekli také jemu: Pøišli jsme, abychom tì svázali a vydali v ruku Filistinským. Tedy odpovìdìl jim Samson: Pøisáhnìte mi, že vy se na mne neoboøíte. 13 Tedy mluvili jemu, økouce: Nikoli, jediné tuze svížíce, vydáme tì v ruku jejich, ale nezabijeme tì. I svázali ho dvìma provazy novými, a svedli jej s skály. 14 Kterýž když pøišel až do Lechi, Filistinští radostí køièeli proti nìmu. Pøišel pak na nìj Duch Hospodinùv, a uèinìni jsou provazové, kteøíž byli na rukou jeho, jako niti lnìné, když v ohni hoøí, i spadli svazové s rukou jeho. 15 Tedy našel èelist oslièí ještì vlhkou, a vztáh ruku svou, vzal ji a pobil ní tisíc mužù. 16 Protož øekl Samson: Èelistí oslièí hromadu jednu, nýbrž dvì hromady, èelistí oslièí zbil jsem tisíc mužù. 17 A když pøestal mluviti, povrhl èelist z ruky své, a nazval to místo Ramat Lechi. 18 Žíznil pak velice, i volal k Hospodinu a øekl: Ty jsi uèinil skrze ruce služebníka svého vysvobození toto veliké, nyní pak již žízní umru, aneb upadnu v ruku tìch neobøezaných. 19 Tedy otevøel Bùh skálu v Lechi, i vyšly z ní vody, a napil se; i okøál, a jako ožil. Protož nazval jméno její studnice vzývajícího, kteráž jest v Lechi až do dnešního dne. 20 Soudil pak Izraele za èasu Filistinských dvadceti let.