1 Odkud pocházejí bojové a vády mezi vámi? Zdali ne odtud, totiž z libostí vašich, kteréž rytìøují v údech vašich? 2 Žádáte, a nemáte; závidíte sobì, a dychtíte po tom, což sobì zalibujete, a nemùžete dosáhnouti; bojujete a válèíte, avšak toho, oè usilujete, nemáte, protože neprosíte. 3 Prosíte, a nebéøete, protože zle prosíte, abyste na své libosti vynakládali. 4 Cizoložníci a cizoložnice, což nevíte, že pøízeò svìta jest nepøítelkynì Boží? A protož kdo by koli chtìl býti pøítelem tohoto svìta, nepøítelem Božím uèinìn bývá. 5 Což mníte, že nadarmo dí Písmo: Zdali k závisti nakloòuje duch ten, kterýž pøebývá v nás? 6 Nýbrž hojnìjší dává milost. Nebo dí: Bùh se pyšným protiví, ale pokorným dává milost. 7 Poddejtež se tedy Bohu, a zepøetež se ïáblu, i uteèeꜜ od vás. 8 Pøibližte se k Bohu, a pøiblížíꜜ se k vám. Umejte ruce, høíšníci, a oèisꜜte srdce vy, jenž jste dvojité mysli. 9 Souženi buïte, a kvìlte, a plaète; smích váš obratiž se v kvílení, a radost v zámutek. 10 Ponižte se pøed oblièejem Pánì, a povýšíꜜ vás. 11 Neutrhejtež jedni druhým, bratøí. Kdož utrhá bratru a soudí bratra svého, utrhá Zákonu a soudí Zákon. Soudíš-li pak Zákon, nejsi plnitel Zákona, ale soudce. 12 Jedenꜜ jest vydavatel Zákona, kterýž mùže spasiti i zatratiti. Ty kdo jsi, jenž soudíš jiného? 13 Ale nuže vy, kteøíž øíkáte: Dnes nebo zítra vypravíme se do onoho mìsta, a pobudeme tam pøes celý rok, a budeme kupèiti, a nìco zíštìme; 14 (Ješto nevíte, co zítra bude. Nebo jakýꜜ jest život váš? Pára zajisté jest, kteráž se na malièko ukáže, a potom zmizí.) 15 Místo toho, co byste mìli øíci: Bude-li Bùh chtíti, a budeme-li živi, i uèiníme toto nebo onono. 16 Vy pak chlubíte se v pýše své. Všeliká taková chlouba zlá jest. 17 A protož kdo umí dobøe èiniti, a neèiní, høích má.