1 Léta, kteréhož pøitáhl Tartan do Azotu, poslán jsa od Sargona, krále Assyrského, a když bojoval proti Azotu, a vzal jej, 2 Èasu toho mluvil Hospodin skrze Izaiáše syna Amosova, øka: Jdi a slož žíni z bedr svých, a obuv svou zzuj s noh svých. I uèinil tak, a chodil nahý a bosý. 3 I øekl Hospodin: Jakož chodí služebník mùj Izaiáš nahý a bosý, na znamení a zázrak, tøetího roku Egypta a Mouøenínské zemì, 4 Tak povede král Assyrský jaté Egyptské a jaté Mouøenínské, mladé i staré, nahé a bosé, s obnaženými zadky, k hanbì Egyptských. 5 I užasnou se a zahanbí nad Mouøeníny, útoèištìm svým, a nad Egyptskými, chloubou svou. 6 Tedy øekne obyvatel ostrovu tohoto v ten den: Aj hle, toꜜ naše útoèištì, k nìmuž jsme se utíkali o pomoc, abychom vysvobozeni byli z moci krále Assyrského. Jakž bychom my tedy ušli?