1 Efraim se vìtrem pase, a vítr východní honí, každého dne lež a zhoubu množí; nebo smlouvu s Assurem èiní, a masti do Egypta donášejí se. 2 I s Judou má soud Hospodin; proèež navštívì Jákoba podlé cest jeho, podlé snažností jeho odplatí jemu. 3 V životì za patu držel bratra svého, a silou svou knížetsky se potýkal s Bohem. 4 Knížetsky, pravím, potýkal se s andìlem, a pøemohl; plakal a pokornì ho prosil; v Bethel jej nalezl, a tam s námi mluvil. 5 Toꜜ jest Hospodin Bùh zástupù, pamìtné jeho jest Hospodin. 6 Protož ty k Bohu svému se obraꜜ, milosrdenství a soudu ostøíhej, a oèekávej na Boha svého ustaviènì. 7 Kramáøem jest, v jehož ruce jsou vážky falešné, rád utiskuje, 8 A øíká Efraim: Však jsem zbohatl, dobyl jsem sobì zboží; ve všech mých pracech nenajdou mi nepravosti, jenž by høíchem byla. 9 Já pak Hospodin jsa Bohem tvým od vyjití z zemì Egyptské, ještì-liž bych tì sedìti nechal v stáncích jako ve dnech sváteèních? 10 A mluvì skrze proroky, já abych vidìní mnoho ukazoval, a skrze proroky podobenství pøedkládal? 11 Zdali toliko v Gálád byla nepravost a marnost? I v Galgala voly obìtují, pøes to i oltáøù jejich jest jako kopcù na záhonech polí mých. 12 Tamto utekl byl Jákob z krajiny Syrské, kdež sloužil Izrael pro ženu, a pro ženu byl pastýøem; 13 Sem pak skrze proroka pøivedl Hospodin Izraele z Egypta, též skrze proroka ostøíhán jest. 14 Vzbudilꜜ Efraim hnìv pøehoøký, a protož krev jeho na nìj se vztáhne, a potupu svou vrátí jemu Pán jeho.