1 Tedy pøivedl mne zase cestou k bránì svatynì zevnitøní, kteráž patøí k východu, a ta byla zavøená. 2 I øekl ke mnì Hospodin: Brána tato zavøená bude, nebudeꜜ otvírána, aniž kdo bude vcházeti skrze ni. Nebo Hospodin Bùh Izraelský všel skrze ni; protož budeꜜ zavøená. 3 Knížecí jest, kníže samo v ní sedati bude, aby jídalo chléb pøed Hospodinem. Cestou sínì této brány vejde, a cestou její vyjde. 4 I vedl mne cestou k bránì pùlnoèní, k pøední stranì domu, i vidìl jsem, a aj, naplnila sláva Hospodinova dùm Hospodinùv. I padl jsem na tváø svou. 5 I øekl ke mnì Hospodin: Synu èlovìèí, pøilož srdce své, a viz oèima svýma, i ušima svýma slyš, cožkoli já mluvím tobì o všech ustanoveních domu Hospodinova, i o všech zákonech jeho. Pøilož, pravím, srdce své k vcházení do domu, i ke všemu vycházení z svatynì, 6 A rci zpurnému domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Dosti mìjte na všech ohavnostech svých, ó dome Izraelský, 7 Že jste uvodili cizozemce neobøezaného srdce a neobøezaného tìla, aby bývali v svatyni mé, a poškvròovali i domu mého, když jste obìtovali chléb mùj, tuk i krev, ješto oni sic rušili smlouvu mou, mimo všecky ohavnosti vaše, 8 A nedrželi jste stráže nad svatými vìcmi mými, ale postavili jste strážné na stráži mé, v svatyni mé místo sebe. 9 Takto praví Panovník Hospodin: Žádný cizozemec neobøezaného srdce a neobøezaného tìla nevejde do svatynì mé, ze všech cizozemcù, kteøíž mezi syny Izraelskými jsou. 10 Nýbrž i Levítové, kteøíž se vzdalovali ode mne, když bloudil Izrael, kteøíž zbloudili ode mne za ukydanými bohy svými, ponesou nepravost svou. 11 Nebo budou v svatyni mé za služebníky, v povinnostech pøi branách domu, a za slouhy pøi domu. Oni budou zabíjeti obìti zápalné i obìti lidu, a oni stávati budou pøed nimi k sloužení jim, 12 Proto že pøisluhovali jim pøed ukydanými bohy jejich, a byli domu Izraelskému pøíèinou pádu v nepravost. Proèež pøisáhl jsem jim, praví Panovník Hospodin, že ponesou nepravost svou. 13 Aniž pøistoupí ke mnì, aby mi knìžský úøad konali, ovšem aby pøistupovati mìli k kterým svatým vìcem mým, neb k nejsvìtìjším, ale ponesou pohanìní své i ohavnosti své, kteréž páchali. 14 Protož postavím je za strážné u domu, ke vší službì jeho i ke všemu, což èinìno býti má v nìm. 15 Knìží pak Levítští, synové Sádochovi, kteøíž drželi stráž nad svatyní mou, když zbloudili synové Izraelští ode mne, ti budou pøistupovati ke mnì, aby mi pøisluhovali, a státi pøed tváøí mou, obìtujíce mi tuk i krev, praví Panovník Hospodin. 16 Ti pøicházeti budou k svatyni mé, a ti pøistupovati k stolu mému, aby mi sloužili a drželi stráž mou. 17 I stane se, když budou míti vcházeti do bran sínì vnitøní, že roucha lnìná oblekou, aniž na se vezmou vlnìného, když by služby konati mìli v branách sínì vnitøní i u vnitøku. 18 Klobouky lnìné míti budou na hlavì své, a košilky lnìné aꜜ mají na bedrách svých, a nepøepasují se nièímž, což by pot vyvodilo. 19 A majíce vyjíti do sínì zevnitøní, do sínì zevnitøní k lidu, svlekou roucha svá, v kterýchž služby konali, a nechají jich v komùrkách svatynì, a oblekou roucha jiná, a nebudou posvìcovati lidu rouchem svým. 20 Aniž hlavy své holiti budou, ani vlasù nositi, ale slušnì ostøíhají vlasy své. 21 Vína též nebude píti žádný z knìží, když budou míti vcházeti do sínì vnitøní. 22 Vdovy také aneb zahnané nebudou sobì pojímati za manželky, ale panny z semene domu Izraelského, aneb vdovu, kteráž by ovdovìla po knìzi, pojíti mohou. 23 A lid mùj budou rozdílu uèiti mezi svatým a nesvatým, též mezi neèistým a èistým aꜜ je uèí rozeznávati. 24 V rozepøi pak aꜜ se postavují k souzení, a podlé soudu mého soudí ji. Zákonù mých i ustanovení mých pøi všech slavnostech mých aꜜ ostøíhají, a soboty mé svìtí. 25 K mrtvému pak èlovìku nepùjde, aby se poškvrniti mìl, leè pøi otci neb pøi mateøi, též pøi synu a pøi dceøi, pøi bratru a sestøe, kteráž nebyla za mužem, mùže se poškvrniti. 26 Po oèištìní pak jeho (sedm dní odeètou jemu), 27 V ten den, v kterýž vejde do svatynì, do sínì vnitøní, aby služby konal v svatyni, obìtovati bude za høích svùj, praví Panovník Hospodin. 28 Dìdictví pak jejich toto: Já jsem dìdictví jejich, protož vládaøství nedávejte jim v Izraeli; já jsem vládaøství jejich. 29 Obìti suché a za høích i vinu, to oni jísti budou, i všelijaká vìc, oddána Bohu v Izraeli, jejich bude. 30 I pøední vìci všech prvotin ze všeho, i každá obìt zhùru pozdvižení všeliké vìci, ze všech obìtí zhùru pozdvižení vašich, knìžské bude. I prvotiny tìsta vašeho dávati budete knìzi, aby odpoèinulo požehnání v domì tvém. 31 Žádné mrchy a udáveného, ani z ptactva ani z hovad nebudou jídati knìží.