5
1 Potom ty synu èlovìèí, vezmi sobì nùž ostrý, totiž bøitvu holièù, vezmi jej sobì, a ohol ním hlavu i bradu svou. Potom vezma sobì váhu, rozdìl to. 2 Tøetinu ohnìm spal u prostøed mìsta, když se vyplní dnové obležení; zatím vezma druhou tøetinu, posekej meèem okolo nìho; ostatní pak tøetinu rozptyl u vítr. Nebo meèem dobytým budu je stihati. 3 A však odejmi odtud nìco málo, a zavaž do køídel svých. 4 A i z tìch ještì vezma, uvrz je do prostøed ohnì, a spal je ohnìm, odkudž vyjde oheò na všecken dùm Izraelský. 5 Takto praví Panovník Hospodin: Tento Jeruzalém, kterýž jsem postavil u prostøed pohanù, a vùkol otoèil krajinami, 6 Zmìnil soudy mé v bezbožnost více než pohané, a ustanovení má více než jiné zemì, kteréž jsou vùkol nìho; nebo soudy mými pohrdli, a v ustanoveních mých nechodili. 7 Protož takto praví Panovník Hospodin: Proto že mnohem více než pohané, kteøíž jsou vùkol vás, v ustanoveních mých nechodili jste, a soudù mých neèinili jste, nýbrž ani tak jako pohané, kteøíž jsou vùkol vás, soudù nekonali jste: 8 Protož takto praví Panovník Hospodin: Aj, já na tebe, aj já, a vykonám u prostøed tebe soudy pøed oèima pohanù. 9 Nebo uèiním pøi tobì to, èehož jsem prv neuèinil, a èehož podobnì neuèiním více pro všecky ohavnosti tvé, 10 Tak že otcové jísti budou syny u prostøed tebe, a synové jísti budou otce své, a vykonám proti tobì soudy, a rozptýlím všecky ostatky tvé na všecky strany. 11 Protož živꜜ jsem já, praví Panovník Hospodin, že ponìvadž jsi ty svatynì mé poškvrnil všelikými mrzkostmi svými, a všelikými ohavnostmi svými, i já také zlehèím tebe, a neodpustíꜜ oko mé, a nikoli se neslituji. 12 Tøetina tebe morem zemøe a hladem zhyne u prostøed tebe, a tøetina druhá meèem padne vùkol tebe, ostatní pak tøetinu na všecky stany rozptýlím, a meèem dobytým stihati je budu. 13 A tak do konce vylit bude hnìv mùj, a dotru prchlivostí svou na nì, i potìším se. I zvìdíꜜ, že já Hospodin mluvil jsem v horlivosti své, když vykonám prchlivost svou na nich, 14 A obrátím tì v poušꜜ, a dám tì v útržku mezi národy, kteøíž jsou vùkol tebe, pøed oèima každého tudy jdoucího. 15 A tak budeš k útržce, posmìchu, k hroznému pøíkladu a k užasnutí národùm, kteøíž jsou vùkol tebe, tehdáž když vykonám proti tobì soudy v hnìvì a v prchlivosti a v žehrání zùøivém. Já Hospodin mluvil jsem. 16 Tehdáš když vystøelím jízlivé støely hladu k záhubì vaší, kteréž vystøelím, abych vás vyhubil, a hlad shromáždì proti vám, zlámi vám hùl chleba. 17 Pošli zajisté na vás hlad a zvìø lítou, kteráž tì na sirobu pøivede; i mor a krev pøijde na tebe, když uvedu na tì meè. Já Hospodin mluvil jsem.