1 I pøikázal Mojžíš a starší Izraelští lidu, økouce: Ostøíhejž každého pøikázaní, kteréž já pøikazuji vám dnes. 2 A když pøejdeš pøes Jordán do zemì, kterouž Hospodin Bùh tvùj dává tobì, vyzdvihneš sobì kameny veliké, a obvržeš je vápnem. 3 A napíšeš na nich všecka slova zákona tohoto, když pøejdeš, abys všel do zemì, kterouž Hospodin Bùh tvùj dává tobì, do zemì oplývající mlékem a strdí, jakož jest mluvil Hospodin Bùh otcù tvých tobì. 4 Když tedy pøejdeš Jordán a vyzdvihneš ty kameny, kteréž já pøikazuji vám dnes, na hoøe Hébal, a obvržeš je vápnem, 5 A vzdìláš tam oltáø Hospodinu Bohu svému: oltáø z kamenù, jichž nebudeš tesati železem, 6 Z kamení celého vzdìláš oltáø Hospodinu Bohu svému, abys na nìm obìtoval obìti zápalné Hospodinu Bohu svému. 7 Obìtovati budeš i obìti pokojné, a jísti tu a veseliti se pøed Hospodinem Bohem svým. 8 Napíšeš pak na tìch kameních všecka slova zákona toho dobøe a zøetelnì. 9 I mluvil Mojžíš a knìží Levítští ke všemu Izraelovi, økouce: Pozoruj a slyš, Izraeli, dnes uèinìn jsi lidem Hospodina Boha svého. 10 Protož poslouchej hlasu Hospodina Boha svého, a zachovávej pøikázaní jeho i ustanovení jeho, kteráž já tobì dnes pøikazuji. 11 I pøikázal Mojžíš v ten den lidu, øka: 12 Tito stanou, aby dobroøeèili lidu na hoøe Garizim, když byste pøešli Jordán: Simeon, Léví, Juda, Izachar, Jozef a Beniamin. 13 Tito pak stanou, aby zloøeèili na hoøe Hébal: Ruben, Gád, Asser, Zabulon, Dan a Neftalím. 14 I budou osvìdèovati Levítové, a øeknou ke všechnìm mužùm Izraelským vysokým hlasem: 15 Zloøeèený èlovìk, kterýž by udìlal rytinu aneb vìc slitou, ohavnost Hospodinu, dílo rukou øemeslníka, by ji pak i do skrýše odložil. I odpoví všecken lid a øekne: Amen. 16 Zloøeèený, kdož sobì zlehèuje otce svého a matku svou; i øekne všecken lid: Amen. 17 Zloøeèený, kdož pøenáší mezník bližního svého; i øekne všecken lid: Amen. 18 Zloøeèený, kdož zavodí slepého, aby bloudil po cestì; i øekne všecken lid: Amen. 19 Zloøeèený, kdož pøevrací spravedlnost pøíchozího, sirotka a vdovy; a odpoví všecken lid: Amen. 20 Zloøeèený, kdož by obýval s manželkou otce svého, nebo odkryl podolek otce svého; i øekne všecken lid: Amen. 21 Zloøeèený, kdož by obýval s kterýmkoli hovadem; i dí všecken lid: Amen. 22 Zloøeèený, kdož by obýval s sestrou svou, dcerou otce svého, aneb dcerou matky své; i øekne všecken lid: Amen. 23 Zloøeèený, kdož by obýval s svegruší svou; i odpoví všecken lid: Amen. 24 Zloøeèený, kdož by zbil bližního svého tajnì; i øekne všecken lid: Amen. 25 Zloøeèený, kdož by vzal dary, aby zabil èlovìka nevinného; i dí všecken lid: Amen. 26 Zloøeèený, kdož by nezùstal v øeèech zákona tohoto a neèinil jich; a øekne všecken lid: Amen.