1 Tehdy pøišla všecka pokolení Izraelská k Davidovi do Hebronu, a mluvili, økouce: Aj, my kost tvá a tìlo tvé jsme. 2 A pøedešlých èasù, když byl Saul králem nad námi, ty jsi vyvodil i zase pøivodil lid Izraelský. A nadto øekl Hospodin tobì: Ty pásti budeš lid mùj Izraelský, a ty budeš vývoda nad Izraelem. 3 Pøišli také všickni starší Izraelští k králi do Hebronu, a uèinil s nimi král David smlouvu v Hebronu pøed Hospodinem. I pomazali Davida za krále nad Izraelem. 4 Ve tøidcíti letech byl David, když poèal kralovati, a kraloval ètyøidceti let. 5 V Hebronu kraloval nad Judou sedm let a šest mìsícù, a v Jeruzalémì kraloval tøidceti a tøi léta nade vším Izraelem a Judou. 6 Táhl pak král s lidem svým k Jeruzalému proti Jebuzejskému, obyvateli té zemì; kterýž mluvil Davidovi, øka: Nevejdeš sem, leè odejmeš slepé a kulhavé, pravíce: Nevejdeꜜ sem David. 7 A však vzal David hrad Sion, toꜜ jest mìsto Davidovo. 8 Nebo øekl David v ten den: Kdož by koli porazil Jebuzea, a zlezl by žlaby jeho, a pobil by ty slepé i chromé, kteréž má v nenávisti duše Davidova, knížetem bude. Protož pravili: Slepý a kulhavý nevejde do toho domu. 9 I bydlil David na tom hradì, a nazval jej mìstem Davidovým; nebo vystavìl je David vùkol od Mello až do vnitøku. 10 A tak David èím dále tím více prospíval a rostl, Hospodin zajisté, Bùh zástupù, byl s ním. 11 Poslal také Chíram král Tyrský posly k Davidovi a døíví cedrového, i tesaøe, kameníky a zedníky umìlé, kteøíž vystavìli dùm Davidovi. 12 I poznal David, že ho potvrdil Hospodin za krále nad Izraelem, a že zvýšil království jeho pro lid svùj Izraelský. 13 Nabral pak sobì David ještì více ženin i žen z Jeruzaléma, když byl pøišel z Hebronu, a naplodilo se Davidovi ještì více synù a dcer. 14 A tato jsou jména tìch, kteøíž se jemu zrodili v Jeruzalémì: Sammua, Sobab, Nátan a Šalomoun; 15 Též Ibchar a Elisua, a Nefeg a Jafia; 16 A Elisama a Eliada a Elifelet. 17 Uslyšavše pak Filistinští, že pomazali Davida za krále nad Izraelem, vytáhli všickni Filistinští hledati ho. Což když zvìdìl David, sstoupil na místo hrazené. 18 Protož Filistinští pøitáhše, položili se v údolí Refaim. 19 Tedy tázal se David Hospodina, øka: Potáhnu-li proti Filistinským? Vydáš-li je v ruku mou? Odpovìdìl Hospodin Davidovi: Táhni, neboꜜ vydám jistotnì Filistinské v ruku tvou. 20 I pøitáhl David do Balperazim, a porazil je tam, a øekl: Protrhlꜜ jest Hospodin nepøátely mé pøede mnou, jako vody protrhují bøehy. Protož nazval jméno místa toho Balperazim. 21 Nebo zanechali tu rytin svých, kteréž pobral David i muži jeho. 22 Opìt znovu vytáhli Filistinští, a rozprostøeli se v údolí Refaim. 23 I tázal se David Hospodina. Kterýž odpovìdìl: Netáhni, ale obejda je po zadu, teprv dotøeš na nì naproti moruším. 24 A když uslyšíš, že šustí vrchové moruší, hneš se také; nebo tehdáž vyjde Hospodin pøed tebou, aby zbil vojska Filistinských. 25 I uèinil David tak, jakž mu pøikázal Hospodin, a porazil Filistinské od Gabaa, až kudy se jde do Gázer.