22
V osmi letech byl Joziáš, když poèal kralovati, a kraloval jedno a tøidceti let v Jeruzalémì. Jméno matky jeho bylo Jedida, dcera Adaiášova z Baskat. Ten èinil to, což pravého jest pøed oèima Hospodinovýma, chodì po vší cestì Davida otce svého, a neuchyluje se na pravo ani na levo. Stalo se pak osmnáctého léta krále Joziáše, že poslal král Safana syna Azaliášova, syna Mesullamova, písaøe, do domu Hospodinova, øka: Jdi k Helkiášovi knìzi nejvyššímu, aꜜ seètou peníze, kteréž jsou vneseny do domu Hospodinova, kteréž sebrali strážní prahu od lidu. A aꜜ je dadí v ruce øemeslníkù pøedstavených nad dílem domu Hospodinova, aby je obraceli na dìlníky, kteøíž dìlají dílo v domì Hospodinovì, k opravení zboøenin domu, Totiž na tesaøe a stavitele a zedníky, též aby jednali døíví a tesané kamení k opravování domu. A však aꜜ poètu neèiní z penìz, kteréž se dávají v ruce jejich; nebo vìrnì dìlati budou. I øekl Helkiáš knìz nejvyšší Safanovi písaøi: Knihu zákona nalezl jsem v domì Hospodinovì. I dal Helkiáš knihu tu Safanovi, kterýž èetl v ní. Pøišel pak Safan písaø k králi, a oznamuje králi tu vìc, øekl: Sebrali služebníci tvoji peníze, kteréž se nalezly v domì Pánì, a dali je v ruce øemeslníkù pøedstavených nad dílem domu Hospodinova. 10 Oznámil také Safan písaø králi, øka: Knihu mi dal Helkiáš knìz. I èetl ji Safan pøed králem. 11 A když slyšel král slova knihy zákona, roztrhl roucho své. 12 A rozkázal král Helkiášovi knìzi, a Achikamovi synu Safanovu, a Achborovi synu Michaia, a Safanovi písaøi, a Asaiášovi služebníku královskému, øka: 13 Jdìte, poraïte se s Hospodinem o mne i o lid, a o všeho Judu z strany slov knihy této, kteráž jest nalezena; nebo veliký jest hnìv Hospodinùv, kterýž rozpálen jest proti nám, proto že otcové naši neposlouchali slov knihy této, aby èinili všecko tak, jakž jest nám zapsáno. 14 Tedy šli Helkiáš knìz a Achikam, a Achbor, a Safan a Asaia k Chuldì prorokyni, manželce Salluma, syna Tekue, syna Charchas, strážného nad rouchem; nebo bydlila v Jeruzalémì na druhé stranì. A mluvili s ní. 15 Kteráž øekla jim: Toto praví Hospodin Bùh Izraelský: Povìzte muži, kterýž vás poslal ke mnì: 16 Takto praví Hospodin: Aj, já uvedu zlé vìci na místo toto a na obyvatele jeho, všecka slova knihy té, kterouž èetl král Judský, 17 Proto že mne opustili a kadili bohùm cizím, aby mne popouzeli všelikým dílem rukou svých. Z té pøíèiny rozpálila se prchlivost má na místo toto, aniž bude uhašena. 18 Králi pak Judskému, kterýž vás poslal, abyste se tázali Hospodina, takto povíte: Toto praví Hospodin Bùh Izraelský o slovích tìch, kteráž jsi slyšel: 19 Ponìvadž obmìkèeno jest srdce tvé, a ponížils se pøed tváøí Hospodinovou, když jsi slyšel, které vìci jsem mluvil proti místu tomuto, a proti obyvatelùm jeho, že má pøijíti v zpuštìní a v zloøeèení, a roztrhl jsi roucho své, a plakals pøede mnou, i já také uslyšel jsem tì, praví Hospodin. 20 Protož, aj, já pøipojím tì k otcùm tvým, a pochován budeš v hrobích svých v pokoji, aby nevidìly oèi tvé nièeho z toho zlého, kteréž pøivedu na místo toto. I oznámili králi tu øeè.