1 Stalo se pak léta tøetího Ozee syna Ela, krále Izraelského, kraloval Ezechiáš syn Achasa, krále Judského. 2 V pìtmecítma letech byl, když poèal kralovati, a dvadceti devìt let kraloval v Jeruzalémì. Jméno matky jeho bylo Abi, dcera Zachariášova. 3 Ten èinil, což jest dobrého pøed oèima Hospodinovýma, všecko tak, jakž èinil David otec jeho. 4 On zkazil výsosti a stroskotal obrazy, a háje posekal, a ztloukl hada mìdìného, jehož byl udìlal Mojžíš; nebo až do tìch dnù synové Izraelští kadívali jemu, a nazval jej Nechustam. 5 V Hospodinu Bohu Izraelském doufal, a nebylo po nìm jemu rovného mezi všemi králi Judskými, i z tìch, kteøíž byli pøed ním. 6 Nebo se pøídržel Hospodina, aniž se uchýlil od nìho, a ostøíhal pøikázaní jeho, kteráž byl pøikázal Hospodin Mojžíšovi. 7 A byl Hospodin s ním; k èemuž se koli obrátil, šꜜastnì se mu vedlo. Zprotivil se pak králi Assyrskému, a nesloužil jemu. 8 On porazil Filistinské až do Gázy a konèin jeho, od vìže strážných až do mìsta hrazeného. 9 Stalo se pak léta ètvrtého krále Ezechiáše, (jenž byl sedmý rok Ozee syna Ela, krále Izraelského), vytáhl Salmanazar král Assyrský proti Samaøí a oblehl ji. 10 I vzali ji pøi konci léta tøetího; léta šestého Ezechiášova, (jenž byl rok devátý Ozee krále Izraelského), vzata jest Samaøí. 11 I zavedl král Assyrský Izraele do Assyrie, a osadil jej v Chelach a v Chabor pøi potoku Gozan, a v mìstech Médských, 12 Proto že neposlouchali hlasu Hospodina Boha svého, ale pøestupovali smlouvu jeho, i všecko to, což pøikázal Mojžíš služebník Hospodinùv, tak že ani poslechnouti ani èiniti nechtìli. 13 Potom ètrnáctého léta krále Ezechiáše pøitáhl Senacherib král Assyrský proti všechnìm mìstùm Judským hrazeným, a zdobýval jich. 14 Tedy poslal Ezechiáš král Judský k králi Assyrskému do Lachis, øka: Zhøešilꜜ jsem, odtáhni ode mne; cožkoli na mne vzložíš, ponesu. I uložil král Assyrský Ezechiášovi králi Judskému tøi sta centnéøù støíbra a tøidceti centnéøù zlata. 15 I dal Ezechiáš všecky peníze, kteréž jsou nalezeny v domì Hospodinovì a v pokladích domu královského. 16 Toho èasu obloupal Ezechiáš dvéøe chrámu Hospodinova, i sloupy, kteréž byl obložil Ezechiáš král Judský, a dal je králi Assyrskému. 17 A však poslal král Assyrský Tartana a Rabsara a Rabsace z Lachis k králi Ezechiášovi s vojskem velikým k Jeruzalému. Kteøíž vytáhše, pøijeli k Jeruzalému, a pøitáhše, pøitrhli a položili se u struhy rybníka hoøejšího, kteráž jest podlé cesty dlážené pøi poli valcháøovu. 18 A když volali na krále, vyšel k nim Eliakim syn Helkiášùv, kterýž byl správce domu, a Sobna písaø, a Joach syn Azafùv kancléø. 19 I mluvil k nim Rabsace: Povìzte medle Ezechiášovi: Toto praví král veliký, král Assyrský: Jakéž jest to doufání, na kterémž se zakládáš? 20 Mluvils, (ale slova rtù svých), že jest rady i síly k válce dosti. V kohož tedy nyní doufáš, že mi se protivíš? 21 Aj, nyní zpolehl jsi na hùl tøtinovou, a to ještì nalomenou, na Egypt, na niž zpodepøel-li by se kdo, pronikne ruku jeho a probodne ji. Takovýꜜ jest Farao král Egyptský všechnìm, kteøíž doufají v nìho. 22 Pakli mi díte: V Hospodina Boha svého doufáme: zdaliž on není ten, jehož Ezechiáš poboøil výsosti i oltáøe, a pøikázal Judovi i Jeruzalému, øka: Pøed tímto oltáøem klanìti se budete v Jeruzalémì. 23 Nyní tedy, založ se medle se pánem mým, králem Assyrským, a dámꜜ dva tisíce koní, budeš-li moci míti, kdo by na nich jeli? 24 I jakž bys tedy odolati mohl jednomu knížeti z nejmenších služebníkù pána mého, aèkoli máš doufání v Egyptu pro vozy a jezdce? 25 Pøesto, zdali bez Hospodina pøitáhl jsem proti místu tomuto, abych je zkazil? Hospodin øekl mi: Táhni proti zemi té a zkaz ji. 26 I øekl Eliakim syn Helkiášùv a Sobna a Joach Rabsacovi: Mluv medle k služebníkùm svým Syrsky, však rozumíme, a nemluv k nám Židovsky pøed lidem tímto, kterýž jest na zdech. 27 I odpovìdìl jim Rabsace: Zdaliž ku pánu tvému a k tobì poslal mne pán mùj, abych mluvil slova tato? Však k mužùm tìm, kteøíž jsou na zdech, aby lejna svá jedli, a moè svùj spolu s vámi pili. 28 A tak stoje Rabsace, volal hlasem velikým, Židovsky mluvì a øka: Slyšte slovo krále velikého, krále Assyrského. 29 Toto praví král: Nechꜜ vás nesvodí Ezechiáš, neboꜜ nebude moci vás vysvoboditi z ruky mé. 30 A nechꜜ vám nevelí Ezechiáš doufati v Hospodina, øka: Zajisté vysvobodí nás Hospodin, a nebudeꜜ dáno mìsto toto v ruku krále Assyrského. 31 Neposlouchejtež Ezechiáše, nebo takto praví král Assyrský: Uèiòte se mnou smlouvu, a vyjdìte ke mnì, a jezte jeden každý z vinice své a z fíku svého, a píte jeden každý vodu z èisterny své, 32 Dokudž nepøijdu a nepøenesu vás do zemì podobné zemi vaší, do zemì úrodné, zemì chleba a vinic, zemì olivoví, oleje a medu, a budete živi a nezemøete. Neposlouchejtež Ezechiáše, neboꜜ vás svodí, øka: Hospodin vysvobodí nás. 33 Zdaliž mohli vysvoboditi bohové národù jeden každý zemi svou z ruky krále Assyrského? 34 Kdež jsou bohové Emat a Arfad? Kde jsou bohové Sefarvaim, Ana a Ava? Zdaliž jsou vysvobodili Samaøí z ruky mé? 35 Kteøí jsou mezi všemi bohy tìch zemí, ješto by vysvobodili zemi svou z ruky mé? Aby pak Hospodin vysvoboditi mohl Jeruzalém z ruky mé? 36 Lid pak mlèel, a neodpovìdìl mu žádného slova; nebo takové bylo rozkázaní královo, økoucí: Neodpovídejte jemu. 37 Pøišli tedy Eliakim syn Helkie, kterýž byl správcím domu, a Sobna písaø, a Joach syn Azafùv kancléø k Ezechiášovi, majíce roucho roztržené, a oznámili jemu slova Rabsacova.