1 Tedy všecken lid Judský vzali Uziáše, kterýž byl v šestnácti letech, a ustanovili jej za krále na místì otce jeho Amaziáše. 2 Onꜜ jest vzdìlal Elot, a dobyl ho zase Judovi, když již umøel král s otci svými. 3 V šestnácti letech byl Uziáš, když kralovati poèal, a kraloval padesáte a dvì létìv Jeruzalémì. Jméno pak matky jeho Jecholia z Jeruzaléma. 4 Ten èinil to, což pravého bylo pøed oèima Hospodinovýma, podlé všeho, což byl èinil Amaziáš otec jeho. 5 A hledal s pilností Boha ve dnech Zachariáše, rozumìjícího vidìní Božímu, a po ty dny, v nichž hledal Hospodina, šꜜastný prospìch dal jemu Bùh. 6 Nebo vytáh, bojoval proti Filistinským, a proboøil zed mìsta Gát, a zed mìsta Jabne, i zed mìsta Azotu, a vystavìl mìsta okolo Azotu, i v zemi Filistinské. 7 Bùh zajisté pomáhal jemu proti Filistinským a proti Arabským, kteøíž bydlili v Gurbal, i proti Maonitským. 8 I dávali Ammonitští dary Uziášovi, a rozneslo se jméno jeho až do Egypta; nebo zsilil se na nejvyšší. 9 A vzdìlal Uziáš vìže v Jeruzalémì u brány úhlové, a u brány údolí, a u Mikzoa, i upevnil je. 10 Vystavìl také vìže na poušti, a vykopal studnic mnoho, proto že mìl stád mnoho, jakož pøi údolí tak i na rovinách, oráèe tolikéž a vinaøe po horách i na místech úrodných; nebo laskav byl na rolí. 11 Mìl také Uziáš vojsko bojovníkù, vycházejících k boji po houfích v jistém poètu, jakž vyèteni byli od Jehiele kanclíøe, a Maaseiáše úøedníka, uvedené pod správu Chananiášovi knížeti královskému. 12 Všecken poèet knížat èeledí otcovských, mužù udatných, dva tisíce a šest set. 13 A pod spravou jejich lidu váleèného tøikrát sto tisíc, sedm tisíc a pìt set bojovníkù udatných, aby pomáhali králi proti nepøíteli. 14 Pøipravil pak Uziáš všemu tomu vojsku pavézy, kopí, lebky, pancíøe, luèištì i kamení prakové. 15 Nadìlal také v Jeruzalémì vtipnì vymyšlených nástrojù váleèných, aby byli na vìžech a na úhlech k støílení støelami a kamením velikým. I rozneslo se jméno jeho daleko, proto že divné pomoci mìl, až se i zmocnil. 16 Ale když se zmocnil, pozdvihlo se srdce jeho k zahynutí jeho, a zhøešil proti Hospodinu Bohu svému; nebo všel do chrámu Hospodinova, aby kadil na oltáøi, na nìmž se kadívalo. 17 I všel za ním Azariáš knìz, a s ním jiných knìží Hospodinových osmdesáte, mužù udatných. 18 Kteøíž postavili se proti Uziášovi králi, a mluvili jemu: Ne tobì, Uziáši, náleží kaditi Hospodinu, ale knìžím, synùm Aronovým, kteøíž posvìceni jsou, aby kadili. Vyjdiž z svatynì, nebo jsi zhøešil, aniž to bude tobì ke cti pøed Hospodinem Bohem. 19 Proèež rozhnìval se Uziáš, (v ruce pak své mìl kadidlnici, aby kadil). A když se spouzel na knìží, ukázalo se malomocenství na èele jeho pøed knìžími v domì Hospodinovì u oltáøe, na nìmž se kadilo. 20 A pohledìv na nìj Azariáš, nejvyšší knìz, a všickni knìží, a aj, byl malomocný na èele svém. Protož rychle jej vyvedli ven, nýbrž i sám se nutil vyjíti, proto že ho ranil Hospodin. 21 A tak byl Uziáš král malomocný až do dne smrti své, a bydlil v domì obzvláštním, jsa malomocný; nebo byl vyobcován z domu Hospodinova. Mezi tím Jotam syn jeho byl nad domem královským, soudì lid zemì. 22 O jiných pak vìcech Uziášových, prvních i posledních, psal Izaiáš prorok, syn Amosùv. 23 I usnul Uziáš s otci svými, a pochovali jej s otci jeho na poli hrobù královských; nebo øekli: Malomocný jest. I kraloval Jotam syn jeho místo nìho.