1 Léta pak sedmého posilnil se Joiada, a pojal s sebou v smlouvu setníky, Azariáše syna Jerochamova, a Izmaele syna Jochananova, a Azariáše syna Obédova, a Maaseiáše syna Adaiášova, a Elizafata syna Zichri, 2 Kteøíž obcházejíce zemi Judskou, shromáždili Levíty ze všech mìst Judských, a pøední z otcovských èeledí Izraelských, a pøišli do Jeruzaléma. 3 I uèinilo všecko to shromáždìní smlouvu v domì Božím s králem. Byl pak jim øekl Joiada: Aj, syn králùv kralovati bude, jakož mluvil Hospodin o synech Davidových. 4 Tatoꜜ jest vìc, kterouž uèiníte: Tøetí díl vás, kteøíž pøicházíte v sobotu z knìží a z Levítù, budou vrátnými. 5 Tøetí pak díl bude pøi domì královu, a tøetí díl u brány pøední, ale všecken lid bude v síních domu Hospodinova. 6 Aniž kdo vcházej do domu Hospodinova kromì knìží a tìch Levítù, kteøíž konají služby. Ti aꜜ vcházejí, nebo svatí jsou, všecken pak lid aꜜ drží stráž Hospodinovu. 7 I obstoupí Levítové krále vùkol, jeden každý maje braò svou v rukou svých, a kdož by koli všel do domu, aꜜ umøe. A buïte pøi králi, když bude vcházeti, i když bude vycházeti. 8 Tedy uèinili Levítové a všecken Juda všecko, cožkoli pøikázal Joiada knìz, a vzali jeden každý muže své, kteøíž pøicházeli v sobotu, a kteøíž odcházeli v sobotu; nebo byl nepropustil Joiada knìz žádné støídy. 9 I dal Joiada knìz setníkùm kopí a pavézy i štíty, kteøíž byli krále Davida, jenž byli v domì Božím. 10 A postavil všecken lid, (a jeden každý mìl braò v ruce své), od pravé strany domu až do levé strany domu, proti oltáøi a proti domu, pøi králi všudy vùkol. 11 A tak vyvedli syna králova, a vstavili na nìj korunu královskou a ozdobu. I ustanovili jej králem, a pomazali ho Joiada a synové jeho, a øíkali: Živ buï král! 12 V tom uslyševši Atalia hømot sbíhajícího se lidu, a chválícího krále, vešla k lidu do domu Hospodinova. 13 A když pohledìla, a aj, král stál na místì vyšším, kudyž se vchází, a knížata i trubaèi podlé krále, a všecken lid zemì veselící se, a zvuèící na trouby, a zpìváci s nástroji hudebnými, a ti, kteøíž pøedèili v zpívání. Tedy roztrhla Atalia roucho své, a øekla: Spiknutí, spiknutí! 14 Ale Joiada knìz rozkázal vyjíti setníkùm, hejtmanùm vojska, øka jim: Vyveïte ji prostøedkem øadù, a kdož by za ní šel, aꜜ jest zabit meèem. Nebo byl øekl knìz: Nezabijejte jí v domì Hospodinovì. 15 A když se jí rozstoupili s obou stran, šla, kudy se chodí k bránì koòské k domu královskému, a tu ji zabili. 16 Tedy Joiada uèinil smlouvu mezi Hospodinem a mezi vším lidem, i mezi králem, aby byli lid Hospodinùv. 17 Potom šel všecken lid do domu Bálova a zboøili jej i oltáøe jeho, a obrazy stroskotali. Matana pak knìze Bálova zabili pøed oltáøi. 18 I uvedl zase Joiada úøedníky domu Hospodinova pod moc knìží a Levítù, kteréž byl rozdìlil David v domì Hospodinovì, aby obìtovali zápaly Hospodinu, (jakož psáno jest v zákonì Mojžíšovì), s veselím a zpíváním podlé naøízení Davidova. 19 Postavil také vrátné u vrat domu Hospodinova, aby tam nevcházel poškvrnìný jakoužkoli vìcí. 20 A pojav setníky a znamenitìjší, a ty, kteøíž správu drželi nad lidem, i všecken lid zemì, provázel krále z domu Hospodinova. I šli branou hoøejší do domu královského, a posadili krále na stolici královské. 21 I veselil se všecken lid zemì, a mìsto se upokojilo, jakž Atalii zabili meèem.