1 Když se pak navracoval Jozafat král Judský do domu svého v pokoji do Jeruzaléma, 2 Vyšel jemu vstøíc Jéhu syn Chananùv, prorok, a øekl králi Jozafatovi: Zdaliž jsi bezbožnému mìl pomáhati, a ty, jenž nenávidí Hospodina, milovati? Z té pøíèiny proti tobì jest hnìv Hospodinùv. 3 Ale však nalezly se vìci dobré pøi tobì, že jsi vysekal háje z zemì, a nastrojil srdce své, abys hledal Boha. 4 I bydlil Jozafat v Jeruzalémì, a zase projel lid od Bersabé až k hoøe Efraim, a navrátil je k Hospodinu Bohu otcù jejich. 5 A ustanovil soudce v zemi po všech mìstech Judských hrazených, v jednom každém mìstì. 6 Tedy øekl soudcùm: Vizte, jak co èiníte; nebo nevedete soudu za èlovìka, ale za Hospodina, kterýž vám pøítomen jest pøi vykonávání soudu. 7 A protož budiž bázeò Hospodinova pøi vás. Ostøíhejte toho a èiòte tak, neboꜜ není u Hospodina Boha našeho nepravosti, tak aby šetøiti mìl osob, aneb pøijímati dary. 8 Tak i v Jeruzalémì ustanovil Jozafat nìkteré z Levítù a z knìží, a z knížat otcovských, èeledí Izraelských, k soudu Hospodinovu a k rozepøem tìch, kteøíž by se obraceli o to do Jeruzaléma. 9 A pøikázal jim, øka: Takž dìlejte v bázni Hospodinovì, u víøe a v srdci upøímém. 10 A pøi všeliké rozepøi, kteráž by pøišla pøed vás od bratøí vašich, kteøíž bydlí v mìstech svých, buï mezi krví a krví, mezi zákonem a pøikázaním, ustanoveními a soudy, napomenete jich, aby nehøešili proti Hospodinu, tak aby nepøišla prchlivost na vás, ani na bratøí vaše. Tak èiòte, a neubìhnete v høích. 11 A aj, Amariáš, knìz nejvyšší, mezi vámi bude ve všech vìcech Hospodinových, a Zebadiáš syn Izmaelùv, vývoda domu Judova, ve všeliké vìci královské. Máte také Levíty správce mezi sebou; posilòtež se a zmužile sobì poèínejte, a budeꜜ Hospodin s tím, kdož bude dobrý.