1 Napomínámꜜ pak, aby pøedevším èinìny bývaly pokorné modlitby, prosby, svaté žádosti a díkù èinìní za všelijaké lidi, 2 Za krále i za všecky v moci postavené, abychom tichý a pokojný život vedli ve vší zbožnosti a šlechetnosti. 3 Nebo toꜜ jest dobré a vzácné pøed spasitelem naším Bohem, 4 Kterýž chce, aby všelijací lidé spaseni byli a k známosti pravdy pøišli. 5 Jedenꜜ jest zajisté Bùh, jeden také i prostøedník Boží a lidský, èlovìk Kristus Ježíš, 6 Kterýžto dal sebe samého mzdu na vykoupení za všecky, na osvìdèení èasem svým. 7 K èemuž postaven jsem já za kazatele a apoštola, (pravduꜜ pravím v Kristu a neklamámꜜ,) za uèitele pohanù u víøe a pravdì. 8 Protož chtìl bych, aby se modlili muži na všelikém místì, pozdvihujíce èistých rukou, bez hnìvu a bez roztržitosti. 9 Takž také i ženy aby se odìvem slušným s stydlivostí a s støedmostí ozdobovaly, ne strojením a køtaltováním sobì vlasù, neb zlatem, anebo perlami, anebo drahým rouchem, 10 Ale (tak, jakž sluší ženám, kteréž dokazují pøi sobì zbožnosti,) dobrými skutky. 11 Žena aꜜ se uèí mlèeci, ve všeliké poddanosti. 12 Nebo ženì nedopouštím uèiti, ani vládnouti nad mužem, ale aby byla v mlèení. 13 Adam zajisté prve jest stvoøen, potom Eva. 14 A Adam nebyl sveden, ale žena svedena jsuci, pøíèinou pøestoupení byla. 15 Ale však spasena bude v plození dìtí, jestliže by zùstala u víøe, a v lásce, a v posvìcení svém, s støedmostí.