29
A tak shromáždili Filistinští všecka vojska svá u Afeku, Izrael pak položil se u studnice, kteráž byla v Jezreel. I táhla knížata Filistinská po stu a po tisících, David pak a muži jeho táhli nazad s Achisem. Tedy øekla knížata Filistinská: K èemu jsou Židé tito? Odpovìdìl Achis knížatùm Filistinským: Zdaliž toto není David služebník Saule, krále Izraelského, kterýž byl pøi mnì dnù tìchto, nýbrž tìchto let, a neshledal jsem na nìm nièeho ode dne, jakž odpadl od Saule, až do tohoto dne? I rozhnìvala se na nìj knížata Filistinská, a øekli jemu ta knížata Filistinská: Odešli zase muže toho, aꜜ se navrátí k místu svému, kteréž jsi mu ukázal, a nechꜜ netáhne s námi k boji, aby se nám nepostavil za nepøítele v bitvì. Nebo èím se zalíbiti mùže pánu svému tento? Zdali ne hlavami mužù tìchto? Zdaliž tento není ten David, o kterémž zpívali v houfích plésajících, øíkajíce: Porazil Saul svùj tisíc, ale David svých deset tisícù? I povolal Achis Davida, a øekl jemu: Živꜜ jest Hospodin, že jsi upøímý, a líbí mi se vycházení tvé i vcházení tvé se mnou do vojska. Nebo neshledal jsem na tobì nic zlého ode dne, v kterýž jsi pøišel ke mnì, až do dne tohoto, ale pøed oèima knížat nejsi vzácný. Protož nyní navraꜜ se a jdi v pokoji, a nebudeš tìžký v oèích knížat Filistinských. I øekl David Achisovi: Co jsem pak uèinil, a co jsi shledal na služebníku svém ode dne, v kterýž jsem poèal býti u tebe, až do tohoto dne, abych nešel a nebojoval proti nepøátelùm pána svého krále? A odpovídaje Achis, øekl Davidovi: Vímꜜ, že jsi vzácný pøed oèima mýma jako andìl Boží, ale knížata Filistinská øekla: Nechꜜ netáhne s námi k boji. 10 Nyní tedy vstaò tím ranìji a služebníci pána tvého, kteøíž pøišli s tebou, a vstanouce tím spíše ráno, hned jakž by zasvitávalo, odejdìte. 11 I vstal David, on i muži jeho, aby odšel tím ranìji, a navrátil se do zemì Filistinské. Filistinští pak táhli do Jezreel.