1 I stalo se za dnù tìch, že Filistinští sebrali vojska svá k boji, aby bojovali s Izraelem. I øekl Achis Davidovi: Vìz nepochybnì, že potáhneš se mnou na vojnu, ty i muži tvoji. 2 Odpovìdìl David Achisovi: Teprv ty poznáš, co uèiní služebník tvùj. I øekl Achis Davidovi: Touꜜ pøíèinou strážným života svého tì ustanovím po všecky dny. 3 (Samuel pak již byl umøel; proèež plakal ho všecken Izrael, a pochovali jej v Ráma, totiž v mìstì jeho. A Saul byl vyplénil vìšꜜce a hadaèe z zemì.) 4 Tedy shromáždivše se Filistinští, pøitáhli a položili se u Sunem. Shromáždil i Saul všeho Izraele, a položili se v Gelboe. 5 Vida pak Saul vojsko Filistinské, bál se, a uleklo se srdce jeho velmi. 6 I dotazoval se Saul Hospodina, ale Hospodin neodpovídal jemu ani skrze sny, ani skrze urim, ani skrze proroky. 7 Protož øekl Saul služebníkùm svým: Pohledejte mi ženy mající ducha vìštího, i pùjdu k ní a poradím se skrze ni. Jemuž odpovìdìli služebníci jeho: Aj, žena mající ducha vìštího v Endor. 8 Tedy zmìniv Saul odìv, oblékl se v roucho jiné, a šel sám a dva muži s ním, a pøišli k ženì té v noci. I øekl: Medle hádej mi skrze ducha vìštího, a zpùsob to, aꜜ ke mnì vyjde ten, kohož bych jmenoval tobì. 9 Ale žena øekla jemu: Aj, ty víš, co uèinil Saul, kterak vyhladil vìšꜜce a hadaèe z zemì. Proèež tedy ty pokládáš osídlo duši mé, abys mne o hrdlo pøipravil? 10 I pøisáhl jí Saul skrze Hospodina, øka: Živꜜ jest Hospodin, že nepøijde na tì trestání pro tu vìc. 11 Tedy øekla žena: Kohožꜜ mám vyvésti? Kterýž øekl: Samuele mi vyveï. 12 A když uzøela žena Samuele, zkøikla hlasem velikým, a øekla žena Saulovi takto: Proèež jsi mne oklamal! Nebo ty jsi Saul. 13 I øekl jí král: Neboj se. Což jsi pak vidìla? Odpovìdìla žena Saulovi: Bohy jsem vidìla vystupující z zemì. 14 Øekl jí opìt: Jaký jest zpùsob jeho? Odpovìdìla jemu: Muž starý vystupuje a jest odìný pláštìm. Tedy srozumìl Saul, že by Samuel byl, a sehnuv se tváøí k zemi, poklonil se jemu. 15 I øekl Samuel Saulovi: Proè mne nepokojíš, že jsi mne zavolati rozkázal? Odpovìdìl Saul: Úzkostmi sevøín jsem velice; nebo Filistinští bojují proti mnì, a Bùh odstoupil ode mne, a neodpovídá mi více, ani skrze proroky, ani skrze sny. Protož povolal jsem tì, abys mi oznámil, co bych mìl èiniti. 16 I øekl Samuel: Proè tedy se mne dotazuješ, ponìvadž Hospodin odstoupil od tebe, a jest s nepøítelem tvým? 17 Uèiniltì zajisté jemu Hospodin, jakož mluvil skrze mne, a odtrhl Hospodin království od ruky tvé, a dal je bližnímu tvému, Davidovi. 18 Nebo že jsi neuposlechl hlasu Hospodinova, a nevykonals hnìvu prchlivosti jeho nad Amalechem, protož uèinil tobì to dnes Hospodin. 19 Nadto vydá Hospodin i Izraele s tebou v ruku Filistinských, a zítra budeš ty i synové tvoji se mnou. I vojska Izraelská vydá Hospodin v ruku Filistinských. 20 I padl Saul náhle tak, jak dlouhý byl, na zem, nebo se byl ulekl náramnì slov Samuelových. K tomu ani síly v nìm nebylo, nebo nic nejedl celý ten den a celou tu noc. 21 Pøistoupivši pak ta žena k Saulovi a uzøevši, že jest pøedìšen náramnì, øekla jemu: Aj, uposlechla dìvka tvá hlasu tvého, a opovážila jsem se života svého, že jsem uposlechla slov tvých, kteráž jsi mluvil ke mnì. 22 Nyní tedy uposlechni i ty, prosím, hlasu dìvky své, a položím pøed tebe kousek chleba, abys jedl a posilil se, a tak jíti mohl cestou svou. 23 Kterýž odepøel a øekl: Nebuduꜜ jísti. I pøinutili ho služebníci jeho, ano i ta žena, tak že uposlechl hlasu jejich, a vstav s zemì, sedl na lùžko. 24 Mìla pak ta žena tele tuèné v domì, kteréž spìšnì zabila, a vzavši mouky, zadìlala, a napekla z ní chlebù pøesných. 25 Potom pøinesla pøed Saule a služebníky jeho, kteøíž jedli, a vstavše v touž noc, odešli.