22
1 A tak odšel odtud David, skryl se v jeskyni Adulam. To když uslyšeli bratøí jeho i všecken dùm otce jeho, sešli se tam k nìmu. 2 A shromáždili se k nìmu, kteøížkoli byli v ssoužení, a kteøížkoli byli zadlužilí, a kteøížkoli byli v hoøkosti ducha, a byl nad nimi knížetem, tak že jich bylo s ním okolo ètyø set mužù. 3 Potom odšel odtud David do Masfa Moábského a øekl králi Moábskému: Prosím, nechꜜ vcházejí k vám i vycházejí otec mùj a matka má, dokudž nezvím, co se mnou uèiní Bùh. 4 I pøivedl je pøed krále Moábského, a bydlili s ním po všecky dny, v nichž zùstával David na tom hradì. 5 Ale prorok Gád øekl Davidovi: Nebývejž déle na tom hradì, jdi, navraꜜ se do zemì Judské. I odšel David, a pøišel do lesa Haret. 6 V tom uslyšel Saul, že by se zjevil David i muži, kteøíž byli s ním. Saul pak bydlil v Gabaa pod hájem v Ráma, maje kopí své v rukou svých, a všickni služebníci jeho stáli pøed ním. 7 I øekl Saul služebníkùm svým, kteøíž stáli pøed ním: Slyšte medle, synové Jemini: Všechnìm-li vám dá syn Izai pole a vinice? Všecky-li vás postaví za správce nad tisíci a sty, 8 Že jste se všickni spikli proti mnì, aniž jest, kdo by mi oznámil? Již i syn mùj uèinil smlouvu s synem Izai, a však žádný z vás nelituje mne, aniž mi kdo oznámí, že pozdvihl syn mùj služebníka mého proti mnì, aby mi zálohy strojil, jakož se to již dìje. 9 Odpovìdìl pak Doeg Idumejský, kterýž též stál s služebníky Saulovými, a øekl: Vidìl jsem syna Izai, an pøišel do Nobe k Achimelechovi synu Achitobovu. 10 Kterýž radil se o nìho s Hospodinem a dal jemu potravy, také i meè Goliáše Filistinského dal jemu. 11 I poslal král, aby zavolali Achimelecha syna Achitobova, knìze, i vší èeledi otce jeho, totiž knìží, kteøíž byli v Nobe. I pøišli všickni pøed krále. 12 Tedy øekl Saul: Slyš nyní, synu Achitobùv. Kterýž odpovìdìl: Ej, pane mùj. 13 I dí k nìmu Saul: Proè jste se spikli proti mnì, ty a syn Izai, když jsi jemu dal chléb a meè, a radils se s Bohem o nìj, aby povstal proti mnì k strojení mi záloh, jakož se to již dìje? 14 Odpovídaje Achimelech králi, øekl: A kdo jest tak vìrný ze všech služebníkù tvých jako David, kterýž i zetìm královým jest, kterýž kráèí v poslušenství tvém, a vzácný jest v domì tvém? 15 Zdaliž jsem se nyní poèal tázati Boha o nìj? Odstup to ode mne. Nesèítejž král takové vìci na služebníka svého, ani na koho z èeledi otce mého, neboꜜ neví služebník tvùj o nièemž o tom ani nejmenší vìci. 16 Ale král øekl: Smrtí umøeš Achimelechu, ty i všecken dùm otce tvého. 17 I øekl král drabantùm, kteøíž stáli pøed ním: Obraꜜte se a zbíte knìží Hospodinovy, nebo i jejich ruka jest s Davidem; pøes to vìdouce, že utíká, nedali mi znáti. Služebníci však královští nechtìli vztáhnouti rukou svých, ani se oboøiti na knìží Hospodinovy. 18 A protož øekl král Doegovi: Obraꜜ ty se, a pobí ty knìží. Takž Doeg Idumejský obrátiv se, oboøil se na knìží, a zbil toho dne osmdesáte a pìt mužù, kteøíž nosili efod lnìný. 19 Nobe také mìsto knìžské vyhubil ostrostí meèe, od muže až do ženy, od malého až do požívajícího prsí, voly i osly, i dobytky pobil ostrostí meèe. 20 Jediný toliko syn Achimelechùv, syna Achitobova, jehož jméno bylo Abiatar, ušel a utekl k Davidovi. 21 Tedy oznámil Abiatar Davidovi, že Saul zmordoval knìží Hospodinovy. 22 I øekl David Abiatarovi: Vìdìlꜜ jsem toho dne, když tam byl Doeg Idumejský, že jistotnì oznámí Saulovi; jáꜜ jsem pøièinu dal k zhubení všech duší domu otce tvého. 23 Zùstaò u mne, neboj se; nebo kdož hledati bude bezživotí mého, hledati bude bezživotí tvého, ale ochránìn budeš u mne.