22
A tak odšel odtud David, skryl se v jeskyni Adulam. To když uslyšeli bratøí jeho i všecken dùm otce jeho, sešli se tam k nìmu. A shromáždili se k nìmu, kteøížkoli byli v ssoužení, a kteøížkoli byli zadlužilí, a kteøížkoli byli v hoøkosti ducha, a byl nad nimi knížetem, tak že jich bylo s ním okolo ètyø set mužù. Potom odšel odtud David do Masfa Moábského a øekl králi Moábskému: Prosím, nechꜜ vcházejí k vám i vycházejí otec mùj a matka má, dokudž nezvím, co se mnou uèiní Bùh. I pøivedl je pøed krále Moábského, a bydlili s ním po všecky dny, v nichž zùstával David na tom hradì. Ale prorok Gád øekl Davidovi: Nebývejž déle na tom hradì, jdi, navraꜜ se do zemì Judské. I odšel David, a pøišel do lesa Haret. V tom uslyšel Saul, že by se zjevil David i muži, kteøíž byli s ním. Saul pak bydlil v Gabaa pod hájem v Ráma, maje kopí své v rukou svých, a všickni služebníci jeho stáli pøed ním. I øekl Saul služebníkùm svým, kteøíž stáli pøed ním: Slyšte medle, synové Jemini: Všechnìm-li vám dá syn Izai pole a vinice? Všecky-li vás postaví za správce nad tisíci a sty, Že jste se všickni spikli proti mnì, aniž jest, kdo by mi oznámil? Již i syn mùj uèinil smlouvu s synem Izai, a však žádný z vás nelituje mne, aniž mi kdo oznámí, že pozdvihl syn mùj služebníka mého proti mnì, aby mi zálohy strojil, jakož se to již dìje. Odpovìdìl pak Doeg Idumejský, kterýž též stál s služebníky Saulovými, a øekl: Vidìl jsem syna Izai, an pøišel do Nobe k Achimelechovi synu Achitobovu. 10 Kterýž radil se o nìho s Hospodinem a dal jemu potravy, také i meè Goliáše Filistinského dal jemu. 11 I poslal král, aby zavolali Achimelecha syna Achitobova, knìze, i vší èeledi otce jeho, totiž knìží, kteøíž byli v Nobe. I pøišli všickni pøed krále. 12 Tedy øekl Saul: Slyš nyní, synu Achitobùv. Kterýž odpovìdìl: Ej, pane mùj. 13 I dí k nìmu Saul: Proè jste se spikli proti mnì, ty a syn Izai, když jsi jemu dal chléb a meè, a radils se s Bohem o nìj, aby povstal proti mnì k strojení mi záloh, jakož se to již dìje? 14 Odpovídaje Achimelech králi, øekl: A kdo jest tak vìrný ze všech služebníkù tvých jako David, kterýž i zetìm královým jest, kterýž kráèí v poslušenství tvém, a vzácný jest v domì tvém? 15 Zdaliž jsem se nyní poèal tázati Boha o nìj? Odstup to ode mne. Nesèítejž král takové vìci na služebníka svého, ani na koho z èeledi otce mého, neboꜜ neví služebník tvùj o nièemž o tom ani nejmenší vìci. 16 Ale král øekl: Smrtí umøeš Achimelechu, ty i všecken dùm otce tvého. 17 I øekl král drabantùm, kteøíž stáli pøed ním: Obraꜜte se a zbíte knìží Hospodinovy, nebo i jejich ruka jest s Davidem; pøes to vìdouce, že utíká, nedali mi znáti. Služebníci však královští nechtìli vztáhnouti rukou svých, ani se oboøiti na knìží Hospodinovy. 18 A protož øekl král Doegovi: Obraꜜ ty se, a pobí ty knìží. Takž Doeg Idumejský obrátiv se, oboøil se na knìží, a zbil toho dne osmdesáte a pìt mužù, kteøíž nosili efod lnìný. 19 Nobe také mìsto knìžské vyhubil ostrostí meèe, od muže až do ženy, od malého až do požívajícího prsí, voly i osly, i dobytky pobil ostrostí meèe. 20 Jediný toliko syn Achimelechùv, syna Achitobova, jehož jméno bylo Abiatar, ušel a utekl k Davidovi. 21 Tedy oznámil Abiatar Davidovi, že Saul zmordoval knìží Hospodinovy. 22 I øekl David Abiatarovi: Vìdìlꜜ jsem toho dne, když tam byl Doeg Idumejský, že jistotnì oznámí Saulovi; jáꜜ jsem pøièinu dal k zhubení všech duší domu otce tvého. 23 Zùstaò u mne, neboj se; nebo kdož hledati bude bezživotí mého, hledati bude bezživotí tvého, ale ochránìn budeš u mne.