5
Filistinští pak vzali truhlu Boží, a zanesli ji z Eben-Ezer do Azotu. Vzali tedy Filistinští truhlu Boží, a vnesli ji do domu modly Dágon, a postavili ji vedlé Dágona. A když Azotští na zejtøí ráno vstali, aj, Dágon povalený ležel tváøí svou na zemi pøed truhlou Hospodinovou. I vzali Dágona a postavili jej na místo jeho. A když opìt ráno nazejtøí vstali, aj, Dágon, jakž upadl, ležel tváøí svou na zemi pøed truhlou Hospodinovou; hlava pak Dágonova a obì dlanì rukou jeho odražené byly na prahu, jen ho špalek zùstal. Protož knìží Dágonovi a všickni, kteøíž vcházejí do domu Dágonova, nešlapají na prah Dágonùv v Azotu až do tohoto dne. Tedy ztížena jest ruka Hospodinova nad Azotskými, a pohubila je, (nebo ranila je neduhy na zadku), Azot i konèiny jeho. Vidouce pak muži Azotští, co se dìje, øekli: Nechꜜ nezùstává truhla Boha Izraelského u nás, nebo tìžká jest ruka jeho proti nám, a proti Dágonovi bohu našemu. I obeslali a shromáždili všecka knížata Filistinská k sobì, a øekli: Co uèiníme s truhlou Boha Izraelského? Odpovìdìli: Nechꜜ jest doprovozena do Gát truhla Boha Izraelského. I zprovodili tam truhlu Boha Izraelského. Stalo se pak, když ji vyprovázeli, že ruka Hospodinova pøikroèila k mìstu trápením velikým velmi, a ranila muže mìsta od malého až do velikého, a nametalo se jim v tajných místech plno vøedù. 10 Z té pøíèiny poslali truhlu Boží do Akaron. A když pøišla truhla Boží do Akaron, zkøikli Akaronští, økouce: Zprovodili k nám truhlu Boha Izraelského, aby nás pomoøili i náš lid. 11 Protož poslavše, shromáždili všecka knížata Filistinská, a øekli: Odešlete truhlu Boha Izraelského, aꜜ se navrátí na místo své, a nezmoøí nás i lidu našeho. Nebo bylo trápení smrtelné po všem tom mìstì, a velmi tìžká byla ruka Boží tam. 12 Muži pak, kteøíž nezemøeli, ranìni byli neduhy na zadku, tak že køik mìsta vstupoval až k nebi.