1 Stalo se pak, když dokonal Šalomoun stavení domu Hospodinova a domu královského, podlé vší líbosti své, jakž vykonati umínil, 2 Že se ukázal Hospodin Šalomounovi podruhé, jakož se mu byl ukázal v Gabaon. 3 I øekl jemu Hospodin: Vyslyšelꜜ jsem modlitbu tvou a prosbu tvou, kteroužs se modlil pøede mnou; posvìtil jsem domu toho, kterýž jsi vystavìl, aby pøebývalo tam jméno mé až na vìky, a byly tu oèi mé i srdce mé po všecky dny. 4 A ty jestliže choditi budeš pøede mnou, jako chodil David otec tvùj, v dokonalosti srdce a v upøímnosti, èinì všecko to, což jsem pøikázal tobì, ustanovení mých i soudù mých ostøíhaje: 5 Utvrdím zajisté stolici království tvého nad Izraelem na vìky, jakož jsem mluvil Davidovi otci tvému, øka: Nebudeꜜ odjat muž z rodu tvého od trùnu Izraelského. 6 Pakli se nazpìt odvrátíte vy i synové vaši ode mne, a nebudete ostøíhati pøikázaní mých a ustanovení mých, kteráž jsem vydal vám, ale odejdouce, sloužiti budete bohùm cizím a klanìti se jim: 7 Vypléním docela Izraele se svrchku zemì, kterouž jsem jim dal, a dùm tento, kteréhož jsem posvìtil jménu svému, zavrhu od tváøi své, i budeꜜ Izrael za pøísloví a za rozprávku mezi všemi národy. 8 Ano i dùm tento, jakkoli bude slavný, kdokoli mimo nìj pùjde, užasne se a ckáti bude, i øekne: Proè tak uèinil Hospodin zemi této a domu tomuto? 9 Tedy odpovìdí: Proto že opustili Hospodina Boha svého, kterýž vyvedl otce jejich z zemì Egyptské, a chytili se bohù cizích, a klanìli se jim i sloužili jim, protož uvedl na nì Hospodin všecky tyto zlé vìci. 10 Stalo se také po pøebìhnutí dvadcíti let, v nichž vzdìlal Šalomoun oba dva ty domy, dùm Hospodinùv a dùm královský, 11 K èemuž byl Chíram král Tyrský daroval Šalomounovi hojnì døíví cedrového a jedlového, i zlata vedlé vší vùle jeho, že dal také král Šalomoun Chíramovi dvadceti mìst v zemi Galilejské. 12 I vyjel Chíram z Týru, aby vidìl ta mìsta, kteráž mu daroval Šalomoun, ale nelíbila se jemu. 13 Protož øekl: Jakáž jsou ta mìsta, kteráž mi dáváš, bratøe mùj? I nazval je zemí Kabul až do tohoto dne. 14 Nebo byl poslal Chíram králi sto a dvadceti centnéøù zlata. 15 Pøíèina pak platu, kterýž byl uložil král Šalomoun, byla, aby stavìl dùm Hospodinùv a dùm svùj, a Mello i zdi Jeruzalémské, též Azor a Mageddo i Gázer. 16 (Farao zajisté král Egyptský vytáh, dobyl Gázeru a vypálil je, Kananejské pak, kteøíž byli v tom mìstì, pobil a dal mìsto za vìno dceøi své, manželce Šalomounovì.) 17 A tak vystavìl zase Šalomoun Gázer a Betoron dolní, 18 Též Baalat a Tadmor na poušti v též zemi, 19 I všecka mìsta, v nichž Šalomoun mìl své sklady, i mìsta vozù, i mìsta jezdcù, vše vedlé žádosti své, cožkoli chtìl stavìti v Jeruzalémì, a na Libánu i po vší zemi panování svého. 20 Všecken také lid, kterýž byl pozùstal z Amorejských, Hetejských, Ferezejských, Hevejských a Jebuzejských, kteøíž nebyli z synù Izraelských, 21 Totiž syny jejich, kteøíž byli pozùstali po nich v zemi, jichž nemohli synové Izraelští vyhladiti, uvedl Šalomoun pod plat a v službu až do tohoto dne. 22 Z synù pak Izraelských žádného nepodrobil v službu Šalomoun, ale byli muži váleèní, a služebníci jeho, a knížata jeho, vùdcové jeho a úøedníci nad vozy a jezdci jeho. 23 Bylo tìch pøedních vládaøù, kteøíž byli nad dílem Šalomounovým, pìt set a padesát. Ti spravovali lidi, kteøíž dìlali. 24 Dcera pak Faraonova pøestìhovala se z mìsta Davidova do domu svého, kterýž jí byl vystavìl Šalomoun. Tehdáž také vystavìl Mello. 25 I obìtoval Šalomoun každého roku tøikrát obìti zápalné a pokojné na oltáøi, kterýž byl vzdìlal Hospodinu, ale kadíval na tom, kterýž byl pøed Hospodinem, když dokonal dùm. 26 Nadìlal také král Šalomoun lodí velikých v Aziongaber, kteréž jest podlé Elat, na bøehu moøe Rudého v zemi Idumejské. 27 A poslal Chíram na tìch lodech služebníky své, plavce umìlé na moøi, s služebníky Šalomounovými. 28 Kteøíž pøeplavivše se do Ofir, nabrali tam zlata ètyøi sta a dvadceti centnéøù, a pøivezli králi Šalomounovi.