1 Tito pak jsou, kteøíž pøišli k Davidovi do Sicelechu, když se ještì kryl pøed Saulem synem Cis, a ti byli mezi udatnými, pomocníci boje, 2 Nosíce luèištì, a bojujíce pravicí i levicí kamením i støelami z luèištì, a byli z bratøí Saulových, z pokolení Beniaminova: 3 Kníže Achiezer a Joas, synové Semmaa Gabatského, a Jeziel a Felet, synové Azmavetovi, Beracha, a Jéhu Anatotský, 4 A Ismaiáš Gabaonitský, silný mezi tøidcíti, kterýž byl nad tøidcíti, Jeremiáš, Jachaziel, Jochanan a Jozabad Gederatský, 5 A Eluzai, Jerimot, Bealiáš, Semariáš, a Sefatiáš Charufský, 6 Elkána, Isiáš, Azareel, Joezer a Jasobam, Chorejští, 7 A Joela a Zebadiáš synové Jerochamovi z Gedor. 8 Též i z pokolení Gádova utekli k Davidovi k pevnosti na poušꜜ, muži udatní, muži zpùsobní k boji, užívajíce štítu a pavézy, jichžto tváøi jako tváøi lvové, a podobní srnám na horách v rychlosti: 9 Ezer první, Abdiáš druhý, Eliab tøetí, 10 Mismanna ètvrtý, Jeremiáš pátý, 11 Attai šestý, Eliel sedmý, 12 Jochanan osmý, Elzabad devátý, 13 Jeremiáš desátý, Machbannai jedenáctý. 14 Ti byli z synù Gádových, knížata vojska, jeden nad stem menší, a vìtší nad tisícem. 15 Ti jsou, kteøíž pøepravili se pøes Jordán mìsíce prvního, aèkoli se byl vylil ze všech bøehù svých, a zahnali všecky z údolí na východ i na západ. 16 Pøišli také nìkteøí z synù Beniaminových a Judových k pevnosti Davidovì. 17 I vyšel jim David vstøíc, a mluvì, øekl jim: Jestliže z pøíèiny pokoje jdete ke mnì, abyste mi pomáhali, i mé srdce také s vámi se sjednotí; pakli k vyzrazení mne nepøátelùm mým, (ješto není nepravosti pøi mnì), popatøiž Bùh otcù našich a tresci. 18 Duch pak posilnil Amazu pøedního mezi hejtmany, i øekl: Tobì, ó Davide, a tìm, jenž s tebou jsou, synu Izai, pokoj; pokoj tobì, pokoj i pomocníkùm tvým. Tobìꜜ zajisté pomáhá Bùh tvùj. A tak pøijal je David, a postavil je mezi knížaty houfù. 19 Nadto i z pokolení Manassesova odstoupili k Davidovi, když táhl s Filistinskými k boji proti Saulovi, ale nepomáhali jim. Nebo uradivše se, propustili ho zase knížata Filistinská, økouce: S nebezpeèenstvím hrdel našich odstoupil by ku pánu svému Saulovi. 20 Takž když táhl do Sicelechu, odstoupili k nìmu nìkteøí z pokolení Manassesova: Adnach, Jozabad, Jediael, Michael, Jozabad, Elihu, a Zilletai, hejtmané nad tisíci v pokolení Manassesovu. 21 Ti také pomáhali Davidovi s houfy jeho; nebo udatní byli všickni, proèež byli knížaty v jeho vojštì. 22 Anobrž každého dne pøibývalo jich Davidovi ku pomoci, až bylo vojsko veliké, jako vojsko Boží. 23 Tento pak jest poèet vývod zpùsobných k boji, kteøíž pøišli k Davidovi do Hebronu, aby obrátili království Saulovo k nìmu podlé slova Hospodinova. 24 Z synù Judových, nosících pavézy a kopí, šest tisíc a osm set zpùsobných k boji. 25 Z synù Simeonových, udatných mužù k boji, sedm tisíc a sto. 26 Z synù Léví ètyøi tisíce a šest set. 27 Joiada také vývoda synù Aronových, a s ním tøi tisíce a sedm set. 28 A Sádoch mládenec rek udatný, a z domu otce jeho knížat dvamecítma. 29 A z synù Beniaminových, bratøí Saulových tøi tisíce; nebo ještì množství jiných drželi stráž domu Saulova. 30 Z synù též Efraimových dvadceti tisíc a osm set. Ti byli rekové udatní, muži slovoutní v èeledech otcù svých. 31 Z polovice pak pokolení Manassesova osmnáct tisíc, kteøíž vyèteni byli ze jména, aby pøišli a ustanovili Davida za krále. 32 Z synù také Izacharových, znajících a rozumìjících èasùm, tak že vìdìli, co by mìl èiniti lid Izraelský, knížat jejich dvì stì, a všickni bratøí jejich èinili podlé rèení jejich. 33 Z synù Zabulon vycházejících na vojnu, vycvièených v bitvì všelijakými nástroji váleènými, padesáte tisíc, a ku potýkání se v šiku bez choulostivosti srdce. 34 Z Neftalímova pak pokolení knížat tisíc, a s nimi pavézníkù a kopidlníkù tøidceti a sedm tisíc. 35 Z pokolení Dan, zpùsobných k boji, osm a dvadceti tisíc a šest set. 36 A z pokolení Asserova, kteøíž zpùsobní byli k boji, a umìlí v šikování se k bitvì, ètyøidceti tisíc. 37 A z Zajordání, totiž z Rubenských a Gádských, a z polovice pokolení Manassesova, pøišli se všemi nástroji váleènými sto a dvadceti tisíc. 38 Všickni ti muži bojovní, umìlí v šiku, úmyslem upøímým pøišli do Hebronu, aby ustanovili Davida za krále nade vším lidem Izraelským. Nýbrž i všickni ostatní Izraelští srdce jednoho byli, aby za krále ustanovili Davida. 39 I byli tu s Davidem tøi dni, jedouce a pijíce, nebo jim byli pøipravili bratøí jejich. 40 Ano i ti, kteøíž jim blízcí byli až k Izachar a Zabulon a Neftalím, pøinášeli chleba na oslích a na velbloudích, i na mezcích a na volích, potravy, mouky, fíkù a hroznù sušených, vína, oleje, volù, a ovcí v hojnosti. Nebo radost byla v lidu Izraelském.