1 Staršího zuøivì netresci, ale napomínej jako otce, mladších jako bratøí, 2 Starých žen jako matek, mladic jako sestr, ve vší èistotì. 3 Vdovy mìj v uctivosti, kteréž pravé vdovy jsou. 4 Pakli která vdova syny nebo vnuky má, nechažꜜ se oni uèí pøednì k svému domu pobožnosti dokazovati, a zase rodièùm se odplacovati; neboꜜ jest to chvalitebné a vzácné pøed oblièejem Božím. 5 Kterážꜜ pak právì vdova jest a osamìla, máꜜ nadìji v Bohu, a trváꜜ na modlitbách a svatých žádostech dnem i nocí. 6 Ale rozkošná, ta živa jsuci, již umøela. 7 Protož jim to pøikaž, aꜜ jsou bez úhony. 8 Jestliže pak kdo o své, a zvláštì o domácí péèe nemá, zapøelꜜ jest víry, a jest horší nežli nevìøící. 9 Vdova buï vyvolená, kteráž by nemìla ménì šedesáti let, kteráž byla jednoho muže manželka, 10 O níž by svìdectví bylo, že dobré skutky èinila; a jestliže dítky své zbožnì vychovala, do domu pocestné pøijímala, jestliže svatým nohy umývala, jestliže bídným posluhovala, jestliže každého skutku dobrého pilná byla. 11 Ale mladých vdov nepøijímej; nebo když, nedbajíce na Krista, v chlipnost se vydadí, teprv se vdávati chtìjí, 12 Jsouce již hodné odsouzení, protože první víru zrušily. 13 Nýbrž také i zahálejíce, uèí se choditi po domích; a netoliko nedìlné, ale jsou i klevetné a všeteèné, mluvíce, což nesluší. 14 Protož chci, aby se mladší vdávaly, dìti rodily, hospodynì byly, a tak žádné pøíèiny protivníku nedávaly ku pomlouvání. 15 Nebo již se nìkteré uchýlily zpìt po satanovi. 16 Protož má-liꜜ kdo vìøící neb která vìøící vdovy, opatrujž je, a nebuï obtìžována církev, aby tìm, kteréž právì vdovy jsou, postaèilo. 17 Pøedložení, kteøíž dobøe spravují, dvojí cti hodni jmíni buïte, zvláštì ti, kteøíž pracují v slovu Božím a v uèení. 18 Nebo praví Písmo: Volu mlátícímu nezavížeš úst. A hodenꜜ jest dìlník své mzdy. 19 Proti staršímu žaloby nepøijímej, leè pode dvìma nebo tømi svìdky. 20 Ty pak, kteøíž høeší, pøede všemi tresci, aby i jiní bázeò mìli. 21 Osvìdèujiꜜ pøed oblièejem Božím a Pána Jezukrista, i vyvolených andìlù jeho, abys tìchto vìcí ostøíhal bez pøijímání osob, nic neèinì podle náchylnosti. 22 Nevzkládej rukou rychle na nižádného, a nepøiúèastòuj se høíchùm cizím. Sebe samého ostøíhej v èistotì. 23 Nepij již více vody, ale vína skrovnì užívej, pro svùj žaludek a èasté nemoci své. 24 Nìkterých lidí høíchové prve zjevní jsou, pøedcházející soud, nìkterých pak i následují. 25 A takž také i skutkové dobøí prve zjevní jsou. Což pak jest jinak, ukrýti se nemùže.