1 O duchovních pak daøích, bratøí, nechci, abyste nevìdìli. 2 Víte, že jste byli pohané, kteøíž k modlám nìmým, jakž jste bývali vedeni, tak jste chodili. 3 Protož známoꜜ vám èiním, že žádný v Duchu Božím mluvì, nezloøeèí Pánu Ježíši, a žádný nemùže øíci Pán Ježíš, jediné v Duchu svatém. 4 Rozdílníꜜ pak darové jsou, ale tentýž Duch, 5 A rozdílná jsou pøisluhování, ale tentýž Pán, 6 A rozdílné jsou moci, ale tentýž Bùh, jenžto pùsobí všecko ve všech. 7 Jednomu pak každému dáno bývá zjevení Ducha k užitku. 8 Nebo nìkomu dána bývá skrze Ducha øeè moudrosti, jinému pak øeè umìní podle téhož Ducha, 9 Jinému víra v témž Duchu, jinému darové uzdravování v jednostejném Duchu, 10 Nìkomu divù èinìní, jinému proroctví, jinému rozeznání duchù, jinému rozliènost jazykù, jinému vykládání jazykù. 11 Ale to vše pùsobí jeden a týž Duch, rozdìluje jednomu každému obzvláštnì, jakž ráèí. 12 Nebo jakož tìlo jedno jest a mnoho má údù, ale všickni ti jednoho tìla údové, mnozí jsouce, však jedno tìlo jsou: tak i Kristus. 13 Skrze jednoho zajisté Ducha my všickni v jedno tìlo pokøtìni jsme, buïto Židé, buïto Øekové, buïto služebníci, nebo svobodní, a všickni v jeden duch zapojeni jsme. 14 Nebo tìlo není jeden úd, ale mnozí. 15 Dí-li noha: Ponìvadž nejsem rukou, nejsem z tìla, zdaliž proto není z tìla? 16 A dí-li ucho: Když nejsem oko, nejsem z tìla, zdaliž proto není z tìla? 17 Jestliže všecko tìlo jest oko, kde pak bude sluch? Pakli všecko tìlo jest sluch, kde povonìní? 18 Ale zøídil Bùh údy jeden každý z nich v tìle, tak jakž jest on chtìl. 19 Nebo kdyby byli všickni údové jeden úd, kde by bylo tìlo? 20 Ale nyní mnozí údové jsou, však jedno tìlo. 21 A tak nemùžꜜ oko øíci ruce: Nepotøebí mi tebe, anebo opìt hlava nohám: Nepotøebuji vás. 22 Nýbrž mnohem více údové, kteøíž se zdadí nejmdlejší v tìle býti, potøební jsou. 23 A kteréž máme za nejménì ctihodné údy v tìle, ty vìtší ctí pøistíráme; a nezdobní údové naši hojnìjší ozdobu mají, 24 Ozdobní pak údové naši toho nepotøebují. Ale Bùh tak zpùsobil tìlo, poslednìjšímu dav hojnìjší poctu, 25 Aby nebyla nesvornost v tìle, ale aby údové jedni o druhé vespolek peèovali 26 A protož jestliže trpí co jeden úd, spolu s ním trpí všickni údové; pakli jest v slávì jeden úd, radují se spolu s ním všickni údové. 27 Vy pak jste tìlo Kristovo, a údové z èástky. 28 A nìkteré zajisté postavil Bùh v církvi nejprv apoštoly, druhé proroky, tøetí uèitele, potom moci, potom ty, kteøí mají dary uzdravování, pomocníky, správce jiných, rozliènost jazykù mající. 29 Zdaliž jsou všickni apoštolé? Zdali všickni proroci? Zdali všickni uèitelé? Zdali všickni divy èiní? 30 Zdali všickni mají dary k uzdravování? Zdali všickni jazyky rozliènými mluví? Zdali všickni vykládají? 31 Snažujtež se pak dojíti darù lepších, a ještìꜜ vyšší cestu vám ukáži.